Převratný objev českých fyziků: Práce počítačů se extrémně zrychlí

Praha - Vědcům z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV ČR) se podařilo najít způsob, jak mnohem rychleji zapisovat a ukládat informace. Podstatou jejich objevu jsou antiferomagnety, tedy látky se zvláštním chováním při průchodu elektrického proudu. Vědcům se podařilo prokázat, že zápis dat je u nich až tisíckrát rychlejší než u běžných paměťových médií, a vytvořili čip, který se dá propojit s konvenční elektronikou. Objev ČTK popsal vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Tomáš Jungwirth.

Přidejte svůj názor 13 komentářů

Lidský mozek

Že by něco takového mohlo fungovat, tušili vědci už před dvěma lety. Od laboratorních experimentů nyní přešli dál. "Byli jsme schopni tento princip přenést z komplikovaných laboratorních přístrojů, které zaberou celou místnost, do čipu - do jednoduché krabičky, kterou připojíme k počítači a která je schopná fungovat s konvenční elektronikou," řekl Jungwirth. Prokázali tím, že součástky vyrobené na jimi objeveném základě mohou fungovat. "Není to ještě tak daleko, že by se tento čip dal prodávat, ale je to důkaz, že použití tohoto principu není science fiction," uvedl vědec.

Jeho tým také prokázal, že nový zápis dat je mnohem rychlejší než způsob, jaký se užívá nyní, a to až tisíckrát. "Vzbudili jsme tím velký ohlas ve vědecké komunitě. Není to už jen předpověď, ale vědecky prokázaný fakt," řekl Jungwirth. Objev může mít významné užití v oblasti umělé inteligence a neuronových sítí.

Běžný způsob zápisu dat staví na jevu zvaném magnetizace. Při něm v některých materiálech dochází ke změnám, zatímco jiné na elektromagnetické pole nereagují. Existuje ale i třetí skupina látek. Antiferomagnetické krystaly vypadají na první pohled jako nemagnetické látky, přesto je také lze ovládat elektromagnetickým polem. "Materiál má v sobě dvě prolínající se magnetizace orientované opačným směrem a jejich účinek se tak navenek navzájem ruší," vysvětlila jejich zdánlivou nemagnetičnost zpráva AV ČR.

Na rozdíl od látek, které se k zápisu dat běžně používají, nestačí antiferomagnetům jedna elektromagnetická cívka, ale musí mít různé "cívky" přímo u jednotlivých atomů. Jungwirthův tým vytvořil krystaly s takovou strukturou, že si při průchodu elektrického proudu takové "virtuální atomové cívky" vytvoří samy od sebe. "Nový způsob zápisu informací může v budoucnu zrychlit práci počítačů, protože pro záznam stačí extrémně krátké - pikosekundové - elektrické výboje, což je tisíckrát kratší doba než v dnes používaných feromagnetických součástkách," uvedli vědci.

Antiferomagnetická paměť má i další výhody. Nezničí ji ani velmi silné magnetické pole a navíc nevyžaduje zápis dat v binární soustavě, tedy pouze systémem jedniček a nul, jak to umí feromagnety.

O významu objevů Jungwirthova týmu svědčí i to, že o ně mají zájem pořadatelé významných světových vědeckých konferencí. Ještě letos bude Jungwirth prezentovat výsledky v Singapuru, San Francisku a Mainzu. Je koordinátorem mezinárodního projektu na výzkum antiferomagnetů, na kterém se podílejí výzkumníci z Německa, Velké Británie a Španělska.

Vstupte do diskuze (13)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Hrozivá smrt českého vynálezce. Osudným se mu stal choceňský tunel

22.04.2018 09:54 Aktualizováno Jméno Jana Pernera se zapsalo do historie české železniční dopravy. Po tomto inženýrovi nesou jméno…

Jedna z nejhorších zbraní světa se vrací do služby. Kazetové bomby jsou…

22.04.2018 08:35 Washington - Kazetové bomby se skládají z kazety (kontejneru), který obsahuje menší druh munice…

Stroj, který měl zničit Sovětský svaz? Přišel příliš pozdě, teď nikdo neví…

21.04.2018 22:09 Aktualizováno V letošním roce bylo ohlášeno, že do roku 2036 bude z vyzbroje Letectva Spojených států vyřazen…

Hitlerův plán "Grün" měl vyhladit Československo. Jak by probíhal útok?

21.04.2018 11:56 Plán „Grün“, německá vojenská operace proti Československu, začal být připravován v roce 1937.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama