Co ukrývá tahle Velká modrá jáma? I pro vědce je záhadou

Belmopan (Belize, poloostrov Yucatán) – Vědci a historikové vědí prakticky vše o velmi sofistikované mayské kultuře, ale jedna věc zůstává záhadou. Proč tak rozvinutá civilizace najednou kolem roku 900 n.l. zkolabovala? Odpověď na tuto otázku možná ukrývá tzv. „Velká modrá jáma“.

Přidejte svůj názor 6 komentářů

Great Blue Hole (česky Velká modrá díra) je zatopený závrt ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize. Nachází se v centrální části atolu Lighthouse zhruba 72 km od Belize City. Jáma má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů. Je obklopena úzkým pásem pevniny.

"Velká modrá jáma" se nachází v Honduraském zálivu zhruba 72 km od Belize City. Má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů. Vznikla během minulých dob ledových, kdy hladina moře byla výrazně nižší než v současnosti. Jde o závrt krasového původu, který byl vytvořen rozpouštěním vápenaté horniny. Takto se utvořila jeskyně, u které se následně probořil strop. Později se formace ocitla pod hladinou moře a vnitřní prostor byl vyplněn vodou. Jedinečný útvar v roce 1971 zpopularizoval Jacques Cousteau, když prohlásil, že jde o nejkrásnější místo na světě pro potápění.

Great Blue Hole (česky Velká modrá díra) je zatopený závrt ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize. Nachází se v centrální části atolu Lighthouse zhruba 72 km od Belize City. (1:07) | zdroj: YouTube

Místo v lednu 2014 probádali vědci z texaské Rice University a louisianské State University. Z jámy odebrali vzorky sedimentů, přičemž se zaměřili na jejich velikost a barvu. V prosinci 2014 odborníci dále vzali vzorky z centrální šelfové laguny, která přiléhá k pobřeží Belize. U nich se zaměřili na poměr titanu a hliníku, což umožní zjistit objem dešťových srážek v oblasti.

A výsledek? Podle vědců je evidentní, že se na Yucatánském poloostrově mezi lety 800 – 900 n. l. prudce snížilo množství srážek a ubylo hurikánů. Z toho lze dovodit, že se mayská civilizace na sklonku svého klasického období (250 př.n.l. - 900 n.l.) potýkala se suchem a hladomory. Další vlna sucha pak oblast postihla v poklasickém období (900 - 1521) mezi roky 1000 – 1100 n.l. Tehdy došlo k úpadku mayského „velkoměsta" Chichén Itzá, informuje huffingtonpost.com.

Teorie o změnách klimatu jako příčině úpadku mayské civilizace není úplně nová. Už v roce 2012 speleologové prozkoumali jeskyně na území Belize a dospěli k závěru, že velký úbytek populace mezi lety 600 – 1000 n.l. byl zaviněn „vysychajícím trendem".

Vstupte do diskuze (6)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

První lidé přišli do Austrálie dříve, než se usuzovalo. Ještě tehdy žili…

20.07.2017 12:01 Canberra - Podle nové studie Queenslandské univerzity přišli první lidé na sever Austrálie někdy…

Ježíš skutečně existoval? Vědci objasnili záhadu Turínského plátna, jsou…

19.07.2017 22:21 Aktualizováno Křesťanská víra je pro vědce plná záhad. Nejen, že popírá evoluční teorii, ale zobrazuje i takové…

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích. Našli při…

18.07.2017 15:48 Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z…

Kručí vám v břiše? Hlad nemusíte mít jen z nedostatku jídla

18.07.2017 12:34 Známe to všichni. Najíme se a za pár minut máme hlad znovu. Kvůli váze nechceme jíst několikrát po…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama