Děláte několik úkolů současně? Multitasking je ďábelská iluze, upozorňují vědci

Řím - Schopnost dělat mnoho věcí naráz není až tak nereálná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vědci, kteří se zabývají vedlejšími účinky přetíženosti stimuly na náš mozek, ale před takzvaným multitaskingem přesto varují.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Neurovědec Daniel Levitin z kanadské McGillovy univerzity je autorem publikace The Organized Mind: Thinking Straight in the Age of Information Overload (Organizovaná mysl: jak si zachovat jasného ducha v éře záplavy informací). V článku zveřejněném v britském listu The Guardian pak píše, že multitaskingem se stáváme méně výkonní a že to vyčerpává mozkové funkce.

"Přestože si myslíme, že děláme několik věcí zároveň, je to jen ďábelská iluze. Když si lidé myslí, že dělají multitasking, ve skutečnosti jen velmi rychle přecházejí od jednoho úkolu ke druhému. To se však děje na úkor našich poznávacích funkcí. Když si myslíme, že plníme zároveň několik funkcí, stáváme se méně výkonnými," uvádí Levitin.

Četné studie ukázaly, že multitasking zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu a adrenalinu, hormonu stresové reakce "útok nebo útěk", které mohou nadměrně stimulovat mozek a vyvolat jeho zamlžení nebo chorobné myšlenky. "Multitasking vytváří bludný kruh závislosti na dopaminu a to vede k tomu, že mozek ztrácí schopnost soustředění a hledá vnější stimuly. Oblast mozku, kterou velmi potřebujeme k tomu, abychom se na daný úkol plně soustředili, se snadno naruší," říká Levitin.

Russ Poldrack z americké Stanfordovy univerzity zjistil, že při procesu učení, při němž dochází k multitaskingu, směřují nové informace do špatné části mozku. "Jestliže se student učí a zároveň se dívá na televizi, pak získané informace směřují do striata, oblasti mozku specializované na zapamatování nových procedur a schopností, nikoli však faktů a myšlenek. Při učení bez zapnuté televize směřují informace do hipokampu, kde jsou uspořádány a klasifikovány," uvádí.

Glenn Wilson z londýnského Gresham College používá termínu infomanie. Jeho výzkum ukázal, že v situaci, kdy se člověk snaží soustředit na nějaký úkol a zároveň mu přichází e-mail, může klesnout inteligenční kvocient (IG) o deset bodů.

Témata: Vědci | zdraví
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zapomínáte? Špatná paměť může být pro náš život prospěšná, říkají vědci

24.06.2017 16:01 Nejste zrovna mistři v uchovávání informací? Ze dne na den zapomenete, o čem jste si četli v…

Jak by vypadal svět po jaderné apokalypse?

24.06.2017 15:37 Aktualizováno „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny,“…

Déjà vu nebo jamais vu? Psychické fenomény, které se nedaří vysvětlit

23.06.2017 13:59 Déjà vu, jamais vu nebo třeba presque vu jsou výrazy převzaté z francouzštiny. Jsou to…

Vědci ví, co zničí planetu Zemi. Nebude to asteroid, ale Slunce

23.06.2017 11:36 V tropických dnech, které poslední dobou panují po celé České republice, většina lidí slunce na…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama