Páření neandrtálců a moderních lidí? Vědci hlásí nový objev, učebnice se přepíšou

Berlín - Jak přesně vypadalo soužití mezi neandrtálci a moderními lidmi (homo sapiens sapiens) je stále nejasné. Podle nového výzkumu se ale patrně spolu pářili dříve, než se dosud předpokládalo.

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Anthropos - Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci: "Morava lovců a sběračů" a "Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a "Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi).

Vědci z lipského Institutu Maxe Plancka objevili v genomu neandrtálce z pohoří Altaj v centrální Asii krátké sekvence dědičné výbavy moderního člověka.

Na základě stáří zkoumaných kostí a složení genomů dospěli vědci k závěru, že neandrtálci a lidé dnešního typu měli společné děti už před zhruba 100.000 lety. To je o několik desetitisíců let dříve, než se dosud předpokládalo.

To, že moderní Evropané mají jedno až čtyři procenta své dědičné výbavy od neandrtálců, se ví už několik let. To znamená, že moderní člověk, který do Eurasie přišel z Afriky, se před zhruba 47.000 až 65.000 lety opakovaně "spouštěl" se svými archaickými předky, z čehož vzešlo potomstvo s částečně společnou genetickou výbavou.

Nyní zveřejněný objev vědců navíc ukazuje, že toto genetické obohacování bylo obousměrné. Nejenže neandrtálci zanechali své geny v moderním člověku (Homo sapiens), ale naopak v sobě nosili DNA dnešních lidí.

Neplatí to ale pro všechny. Vědci kromě DNA z kostí altajských neandrtálců zkoumali také genetickou výbavu dvou neandrtálců, jejichž ostatky se našly v evropských jeskyních. V nich neobjevili žádné stopy moderního člověka.

Neandrtálci jsou dnes považováni za nejlépe prozkoumané pralidi. Raný příbuzný druhu Homo sapiens vděčí za své jméno místu nálezu jeho kostí, lokalitě Neandertal nedaleko německého Düsseldorfu.

Neandrtálci přitom v naší genetické výbavě nezanechali jen pozitivní geny. Podle jedné jiné studie, o níž informoval časopis Science, neandrtálské geny zvyšují riziko závislosti na nikotinu a náchylnost k depresím.

Na druhou stranu geny neandrtálců podle dřívější studie lipského institutu zveřejněné v časopise American Journal of Human Genetics posílily imunitní systém moderního člověka. Američtí vědci zjistili, že geny neandrtálců předchůdcům moderního člověka pravděpodobně pomohly přizpůsobit se chladnějšímu podnebí mimo Afriku.

Témata: Neandrtálci | Vědci | pravěk
Vstupte do diskuze (5)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Jak vypadá mozek sportovců? Vědci se na jeden podívali a nestačili se divit

16.12.2017 12:49 Steve Montador byl obránce, který prošel několika kluby NHL a poslední zápas v prestižní lize…

Největší havárie v historii lidstva? Jedovatý mrak zasáhl půl milionu lidí

16.12.2017 10:49 Aktualizováno Je 2. prosince roku 1984 a lidé v indickém městě Bhópál za sebou mají den jako každý jiný. Po…

Pravé neštovice uchovávají dvě laboratoře na světě. Co by se stalo, kdyby…

16.12.2017 10:04 Pravé neštovice, nemoc, která zabíjela miliony lidí. Úmrtnost se u některých kmenů blížila 100%.…

Proč neumí tučňáci létat? Museli si vybrat

16.12.2017 09:40 Aktualizováno Na světě je mnoho podivných druhů zvířat. Žirafy neumí ohnout své krky, delfíni spí střídavě každou…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama