Páření neandrtálců a moderních lidí? Vědci hlásí nový objev, učebnice se přepíšou

Berlín - Jak přesně vypadalo soužití mezi neandrtálci a moderními lidmi (homo sapiens sapiens) je stále nejasné. Podle nového výzkumu se ale patrně spolu pářili dříve, než se dosud předpokládalo.

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Anthropos - Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci: "Morava lovců a sběračů" a "Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a "Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi).

Vědci z lipského Institutu Maxe Plancka objevili v genomu neandrtálce z pohoří Altaj v centrální Asii krátké sekvence dědičné výbavy moderního člověka.

Na základě stáří zkoumaných kostí a složení genomů dospěli vědci k závěru, že neandrtálci a lidé dnešního typu měli společné děti už před zhruba 100.000 lety. To je o několik desetitisíců let dříve, než se dosud předpokládalo.

To, že moderní Evropané mají jedno až čtyři procenta své dědičné výbavy od neandrtálců, se ví už několik let. To znamená, že moderní člověk, který do Eurasie přišel z Afriky, se před zhruba 47.000 až 65.000 lety opakovaně "spouštěl" se svými archaickými předky, z čehož vzešlo potomstvo s částečně společnou genetickou výbavou.

Nyní zveřejněný objev vědců navíc ukazuje, že toto genetické obohacování bylo obousměrné. Nejenže neandrtálci zanechali své geny v moderním člověku (Homo sapiens), ale naopak v sobě nosili DNA dnešních lidí.

Neplatí to ale pro všechny. Vědci kromě DNA z kostí altajských neandrtálců zkoumali také genetickou výbavu dvou neandrtálců, jejichž ostatky se našly v evropských jeskyních. V nich neobjevili žádné stopy moderního člověka.

Neandrtálci jsou dnes považováni za nejlépe prozkoumané pralidi. Raný příbuzný druhu Homo sapiens vděčí za své jméno místu nálezu jeho kostí, lokalitě Neandertal nedaleko německého Düsseldorfu.

Neandrtálci přitom v naší genetické výbavě nezanechali jen pozitivní geny. Podle jedné jiné studie, o níž informoval časopis Science, neandrtálské geny zvyšují riziko závislosti na nikotinu a náchylnost k depresím.

Na druhou stranu geny neandrtálců podle dřívější studie lipského institutu zveřejněné v časopise American Journal of Human Genetics posílily imunitní systém moderního člověka. Američtí vědci zjistili, že geny neandrtálců předchůdcům moderního člověka pravděpodobně pomohly přizpůsobit se chladnějšímu podnebí mimo Afriku.

Témata: Neandrtálci | Vědci | pravěk
Vstupte do diskuze (5)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zapomínáte? Špatná paměť může být pro náš život prospěšná, říkají vědci

24.06.2017 16:01 Nejste zrovna mistři v uchovávání informací? Ze dne na den zapomenete, o čem jste si četli v…

Jak by vypadal svět po jaderné apokalypse?

24.06.2017 15:37 Aktualizováno „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny,“…

Déjà vu nebo jamais vu? Psychické fenomény, které se nedaří vysvětlit

23.06.2017 13:59 Déjà vu, jamais vu nebo třeba presque vu jsou výrazy převzaté z francouzštiny. Jsou to…

Vědci ví, co zničí planetu Zemi. Nebude to asteroid, ale Slunce

23.06.2017 11:36 V tropických dnech, které poslední dobou panují po celé České republice, většina lidí slunce na…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama