Země se zahřívá mnohem rychleji, výpočty byly špatné. Co naznačil rok 2016?

Washington - Většina vědců nepopírá existenci globálního oteplování a naopak jej považují za jednu z největších hrozeb, kterým lidstvo v současnosti čelí. Odborníci z Mezinárodního klimatologického centra a Národního centra pro atmosférický výzkum ale zjistili, že dosavadní výpočty byly špatné. Země se totiž otepluje mnohem rychleji, než si kdokoliv z nás dokáže představit.

Přidejte svůj názor 26 komentářů

Země a Měsíc.

Ve studii, kterou podle serveru Sceicnce Advances zveřejnila Americká asociace pro rozvoj vědy, odborníci vedení vědcem Lijinge Chengem uvádí, že Země se otepluje rychleji, než se doposud myslelo.

Nový klimatologický výzkum vědcům pomohl představit si, jak moc se naše planeta zahřála v průběhu posledních 56 let. Největší znečišťování, které má za následek globální oteplování, začalo po roce 1980, kdy začal obsah oxidu uhličitého v atmosféře rychle stoupat. 

Vědci upozornili, že oteplování planety probíhá o 13 procent rychleji, než si doposud mysleli, a podle nich jde o mimořádně závažnou informaci. Míra oteplení je totiž od roku 1992 dvakrát větší než od roku 1960.

Dalším problémem je, že oteplování v průběhu 20. století proniklo nejen do atmosféry, ale i pod povrch, do hloubky 700 metrů pod zemí.

Účinky globálních klimatických změn jsou podle vědců nedozírné a nejvíce se týkají světových oceánů, které absorbují 90 procent tepla ze skleníkových plynů. Právě proto jsou oceány spolehlivým indikátorem změn.

Odborníci se obávají, že lidstvo již brzy pocítí důsledky oteplování v praxi. Teplejší oceány s sebou přinesou nebezpečné projevy počasí jako hurikány, záplavy či obrovské suchá. Rok 2016 byl sám o sobě dalším indikátorem, pokořil totiž světové teplotní rekordy z předchozího roku.

Důsledky oteplování planety pociťují i lidé v odlehlejších oblastech. V částech arktického Ruska byly loni teploty šest až sedm stupňů nad dlouhodobým průměrem. Mnoho dalších arktických a subarktických regionů v Rusku, na Aljašce a na severozápadě Kanady hlásí za loňský rok nejméně tři stupně nad průměrem.

Řada států si tento problém uvědomuje a v klimatické dohodě se zavázala bojovat se skleníkovými plyny. Podle studie OSN by navíc lepší klimatické podmínky přinesly pozitivní efekt pro HDP mnoha zemí.

Studie uvádí, že omezení růstu průměrné teploty na zemi na 1,5 stupně Celsia, což je cílem pařížské dohody o klimatu, by zabránilo ekonomickým ztrátám v rozsahu 12 bilionů dolarů (304 bilionů Kč).

Pokud by to povedlo, vzniklo by do roku 2030 o 68 procent více pracovních míst napojených na energetiku a 1,1 miliardy lidí bez elektřiny by mělo přístup k čisté energii. 

Vstupte do diskuze (26)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Čůrání v bazénu zakázáno? Kolik moči obsahují veřejné bazény a vířivky

19.08.2017 13:59 Našim dětem se sice snažíme často namluvit, že nemohou čůrat ve veřejném bazénu, protože pokud to…

Objev vědců z Brna: Vyvinuli metodu k oddálení zákeřné choroby mozku

19.08.2017 13:46 Brno - Vědecký tým v Brně vyvinul metodu, kterou chce pomoct pacientům s nevyléčitelnou a dědičnou…

Vědci vrací vstupem do politiky dluh společnosti, tvrdí zoolog. Podpořil…

19.08.2017 08:24 ROZHOVOR - Být vědcem znamená dostat se ke svému zájmu čím dál tím méně. S kariérním postupem…

Vědci slibují konec bolesti. Vymysleli lék, po kterém bude lidem krásně

18.08.2017 22:04 Aktualizováno Výzkumníci přišli s novou třídou léčiv proti bolesti, která funguje na principu blokování nervových…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama