Nejhorší jaderné katastrofy? Odehrály se i v Československu

Havárie ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl je bezesporu tou nejhorší (neválečnou) jadernou katastrofou v historii lidstva. Ani zdaleka ale není jedinou, a kromě neštěstí v japonské elektrárně Fukušima se jich odehrálo i mnoho dalších. Jedna z nich i na Slovensku.

Přidejte svůj názor 12 komentářů

Za krátkou dobu, co lidstvo využívá jaderné elektrárny, se odehrála řada nehod. Některé jsou velmi závažné

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) určuje závažnost závažnost jaderných tragédií dle sedmibodové stupnice. Takzvaná Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) se dělí na havárie (7-4), nehody (3-1) a poplachy bez bezpečnostního významu (0).

Nejhorší, sedmý stupeň, donedávna čítal pouze jeden jediný případ. Odehrál se 26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny a jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky. Při pokusu na 4. reaktoru došlo k řadě chyb, které vedly k přehřátí, protavení a výbuchu. Při něm se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, které zasáhly značnou část Evropy.

Havárie a následný výbuch si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s havárií zemřeli, se liší, podle ukrajinského ministerstva zahraničí ale zemřelo přes 125 tisíc lidí.

11. března 2011 byl sedmý stupeň přiřazen i druhé události, japonské elektrárně Fukušima I. Elektrárna je v tektonicky aktivní oblasti a k havárii došlo v důsledku zaplavení elektrárny vlnou tsunami vyvolanou silným zemětřesením. Ve třech reaktorech, které byly v době zemětřesení v provozu, došlo k explozím a požárům. Přímo z Fukušimy byly ohlášeny dva případy úmrtí, problém ale představoval i únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší.

Havárie a zejména následná evakuace okolí elektrárny si vyžádala přes tisíc lidských životů, přesné zdravotní dopady na obyvatelstvo ale zatím nejsou známy. Z průzkumů vyplynulo, že pouze 1 procento obyvatelstva bylo vystaveno vysokému záření, byl ale zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí.

Stupněm číslo šest byla označena havárie v Čeljabinské oblasti, ke které došlo 29. září 1957. Ve zpracovatelském závodě Majak nazývaném též Kyštym poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladicím zařízení a únik radioaktivity kontaminoval plochu o velikosti více než 1000 kilometrů čtverečních.  

Počet mrtvých na následky ozáření nepřekročil dva tisíce, podle odhadů ale radioaktivita zasáhla statisíce lidí. Moskva celou věc dlouho tajila a oficiálně ji přiznala až v roce 1989.

Havárie americké jaderné elektrárny Three Mile Island ležící na stejnojmenném ostrově v řece Susquehanna u města Harrisburg v Pennsylvánii v USA je označena stupněm pět. 28. března 1979 se částečně roztavil druhý jaderný reaktor atomové elektrárny a byla zamořena budova a její blízké okolí.

Příčinou nehody byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Podle několika studií nepředstavoval únik radioaktivních plynů a páry zvýšené riziko pro obyvatele, přesto byly tisíce lidé evakuovány z blízkého okolí elektrárny.

Pátým stupněm je označena také nehoda v britském komplexu Windscale/Sellafield, kde došlo 10. října 1957 k požáru grafitového reaktoru v závodě, který vyráběl plutonium pro britský vojenský jaderný program. Do vzduchu uniklo značné množství radioaktivity a v důsledku nehody podlehlo rakovině přes 200 osob.

Na stejném místě se 26. září 1973 odehrála další nehoda, tentokrát značena stupněm čtyři. Radioaktivní látky zamořily areál závodu na zpracování vyhořelého paliva. Stejný stupeň mají i nehody jaderné elektrárny Saint Laurent ve Francii ze dne 17. října 1969 a 13. března 1980, kdy došlo k poruše na druhém bloku atomové elektrárny, která skončila částečným poškozením jádra reaktoru. K úniku radioaktivity nedošlo.

Stupněm číslo čtyři se honosí i havárie slovenského, tehdy československého 1. bloku jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Nehoda se odehrála 22. února 1977, kdy před zavážením paliva do reaktoru elektrárny A1 dělníci nedbale vyčistili palivový článek od kuliček silikagelu, který sloužil na pohlcování vlhkosti. Přítomnost cizorodé látky způsobila přehřívání palivového souboru, díky čemuž došlo k poškození reaktoru a následnému úniku radioaktivity do primárního a některých částí sekundárního okruhu.

Podávejme se ještě na třetí stupeň, který byl přidělen zejména haváriím japonských elektráren. Spadá do něj nehoda 1. bloku jaderné elektrárny Vandellòs ve Španělsku ze dne 19. října 1989, havárie 1., 2. a 4. bloku jaderné elektrárny Fukušima II ze dne 15. března 2011 a havárie 4. bloku jaderné elektrárny Fukušima I, rovněž ze dne 15. března 2011.

Vstupte do diskuze (12)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Čůrání v bazénu zakázáno? Kolik moči obsahují veřejné bazény a vířivky

19.08.2017 13:59 Našim dětem se sice snažíme často namluvit, že nemohou čůrat ve veřejném bazénu, protože pokud to…

Objev vědců z Brna: Vyvinuli metodu k oddálení zákeřné choroby mozku

19.08.2017 13:46 Brno - Vědecký tým v Brně vyvinul metodu, kterou chce pomoct pacientům s nevyléčitelnou a dědičnou…

Vědci vrací vstupem do politiky dluh společnosti, tvrdí zoolog. Podpořil…

19.08.2017 08:24 ROZHOVOR - Být vědcem znamená dostat se ke svému zájmu čím dál tím méně. S kariérním postupem…

Vědci slibují konec bolesti. Vymysleli lék, po kterém bude lidem krásně

18.08.2017 22:04 Aktualizováno Výzkumníci přišli s novou třídou léčiv proti bolesti, která funguje na principu blokování nervových…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama