Mravenčí mutanti? Vědci genetickými úpravami naprosto změnili tradiční chování hmyzu

Mravenci jsou jedni z nejspolečenštějších tvorů na Zemi. Organizují se ve skupinách, každý jedinec má své specifické úkoly jako je hledání potravy, obrana před predátory, budování tunelů a tak dál. Aby to mohlo fungovat je zapotřebí obrovské množství koordinace a komunikace. Co se ale stane, když o tuto možnost komunikace mravenci přijdou?

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Vědci geneticky upravili mravence

Vědci Rockefellerovy univerzity v New Yorku zkoumali evoluční kořeny tohoto pozoruhodného mravenčího systému. Cílem bylo zjistit, zda by mohlo být chování mravence geneticky změněno. Tak vznikli první geneticky modifikovaní mravenci,

Vědci upravili gen nezbytný pro snímání feromonů, které mravenci používají ke komunikaci. Výsledek způsobil závažné nedostatky ve společenském chování mravenců a jejich schopnosti přežít v kolonii, což jsou klíčové aspekty společenské evoluce. Zároveň tím demonstrovali proveditelnost a užitečnost úpravy genomu u mravenců.

„Bylo dobře známo, že mravenčí komunikace probíhá prostřednictvím feromonů, ale teď už víme, jak jsou tyto feromony vnímány," říká Daniel Kronauer, vedoucí laboratoře sociálního vývoje a chování. „Způsob interakce mravenců se zásadně liší od interakce samotářských organismů a díky těmto poznatkům jsme se dozvěděli více o genetické evoluci, která umožnila mravencům vytvářet strukturované společnosti,“ cituje slova vědce server Science Daily.

Vědci u mravenců odstranili gen zvaný orco, který se podílí na fungování čichu. To podle serveru Fox News způsobilo, že zmutovaní mravenci ztratili asi 90 procent svého čichu, V důsledku toho se změnil se také tvar jejich mozků a jejich chování – kladli například málo vajec, vyhýbali se duelům tykadly a bezcílně bloudili.

Vědci dále chtějí zkoumat rozdělení práce a neobvyklou dlouhověkost, která je zakódována ve feromonech královny. Většina pracovníků žije po dobu sedmi měsíců, ale ti, kteří se stávají „pseudokrálovnou", mohou žít až čtyři roky - což je jako by se lidé místo 87 let dožívali 550 let.

Témata: Hmyz | Vědci | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Proč ryby pojídají mořský odpad? Záhadně jim voní

17.08.2017 17:02 Lidský odpad část končí v mořích, kde se pak plastové obaly shromažďují v určité skupiny, odpadové…

Kondicionér: Věc, kterou máme všichni doma, vás ve válce může zabít

17.08.2017 13:27 Aktualizováno Pokud by se stalo to nejhorší a došlo by k jadernému výbuchu z jedné nebo druhé strany, lidé v…

Jak dosáhnout dlouhověkosti? Vědci zkoumají, proč se ve jednom městě lidé…

17.08.2017 13:13 Italská provincie Acciaroli není na první pohled ničím výjimečná. Pokud se ale podíváme na…

Vědci našli unikátní spojení: Výplata úzce souvisí se spánkem

17.08.2017 10:53 V zemích, kde se spí více hodin denně, jsou i vyšší příjmy. Naopak ten, kdo málo spí, je méně…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama