Proč si ráno nepamatujeme skoro nic z předchozího dne?

Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Nervové buňky v mozku

Vědci zveřejnili novou studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.

Spánek je aktivita, kterou trávíme asi třetinu života. Vědci teď odhalili další důvod, proč je pro nás spánek velmi důležitý a zdravý. Poskytuje mozkovým synapsím, tedy spojům mezi jednotlivými neurony, čas k odpočinku. Díky tomu jsou schopny připravit se na další den a znovu přijímat nové podněty.

Tento reset mozku známý jako „synaptická homeostáze" je nutný k tomu, aby nebyl mozek přetížen. Mohlo by se totiž stát, že synapse by se mohly přetížit a vyhořet, stejně jako elektrická síť, do které bylo zapojeno příliš mnoho spotřebičů, uvádí vědci.

„Spánek je ten správný čas, aby mohlo dojít k synaptické renormalizaci... protože když jsme vzhůru, jsme 'otroci' toho, co se děje tady a teď. Stále na nás působí podněty a něco se učíme," říká spoluautorka studie doktorka Chiara Cirelliová z Centra pro spánek a vědomí University of Wisconsin-Madison.

Spánek je tedy cena, kterou lidé platí za to, že jsou jejich mozky schopny učit se stále novým věcem, uvádějí vědci.

Cirelliová a její kolega, doktor Giulio Tononi, představili tuto hypotézu synaptické homeostázy už v roce 2003. Nyní získali přímý vizuální důkaz poté, co pozorovali zmenšování synapsí u myší, zatímco zvířata spala. Složitý experiment trval čtyři roky, výzkumníci nyní popsali své poznatky v časopise Science.
 
Odebírali tkáň spícím i probuzeným myším a tu pak zkoumali. Zjistili, že synapse v tkáni spících zvířat byly skoro o 20 procent menší než u těch, které byly vzhůru. Podle Tononiho je skutečně překvapivé, jak velká je to změna. Po sérii výzkumů přišli výzkumníci na to, že neurony nezredukují všechny synapse, pětina z nich totiž zůstává nedotčena.

„Mozek zapomíná chytrým způsobem,” vysvětluje Tononi s tím, že toto zredukování obrovského množství informací je nezbytné a zajišťuje, že zůstanou zachovány pouze ty nejdůležitější informace.

Témata: Vědci | mozek | Lidé | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nejčastější nemoc současnosti? Chřipku i angínu válcuje myšitida

23.02.2018 08:31 Název myšitida zní možná podivně, jde ale o nejčastější nemoc současné doby. Není to totiž nic…

Kontroverzní transplantace: Proč nedokážeme pěstovat orgány ve zvířatech?

22.02.2018 17:05 Nedostatek dárců pro lidi, kteří nutně potřebují transplantaci některého orgánu, patří k hlavním…

Jurský park v Austrálii? Vědci chtějí oživit vyhynulého tvora

22.02.2018 15:47 Melbourne - Australští vědci se pokoušejí zrekonstruovat již vyhynulého vakovlka tasmánského neboli…

Země s terčem na těle? Na naši planetu se řítí stovky nebezpečných těles

22.02.2018 13:40 K naší planetě pomalu cestují stovky nebezpečných těles. Existuje okolo dvou tuctů hvězd, které…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama