Můžeme zastavit běsnící bouře? Podle vědců ano, ale za strašlivou cenu

Washington - V říjnu 2015 zasáhlo jih Severní Ameriky ničivý hurikán o síle kategorie 5 pojmenovaná Patricia. Meteorologové sledovali několik dní, jak se bouře vytváří, dokázali předpovědět, kdy a kde udeří, aby se připravil plán evakuace. Jenže víc udělat nemohli. Opravdu nemáme žádný způsob, jak se proti přírodním katastrofám bránit?

Přidejte svůj názor 1 komentář

Hurikán Patricia se řítí na Mexiko

Patricia se vytvořila nad oceánem a jak udeřila na pevninu, postupně ztrácela na síle. Vědci ovšem varují, že v budoucnu se vytvoří další super bouře, jedna z nich je právě běsnící Irma. Naštěstí odborníci našli způsob, jak takový hurikán zastavit. Naneštěstí by nám tato technologie přinesla mnohem více problémů, než by vyřešila.

Pro vznik hurikánu je nutná dostatečná teplota mořské vody. Jinými slovy, jak dochází ke globálnímu oteplování, pak se budou ničivé bouře tvořit čím dál tím častěji. Jako prevence před vznikem bouří by bylo důsledně řešit změnu klimatu. Jenže spousta vědců se domnívá, že je na to už pozdě. Proto vytvořili plán B.

Podle nového výzkumu by stačilo do horní vrstvy atmosféry napumpovat velké množství sulfátových aerosolů. Asi 10 tun síranu by stačilo na ochlazení oceánu natolik, abychom na příštích 50 let snížili výskyt silných bouří, jako byla Patricia nebo Katrina, na polovinu.

Sulfáty se do ovzduší dostávají přirozeně následkem vulkanické erupce. Blokovaly by sluneční záření, vytvořil by se tak efekt "slunečních brýlí". Vědci ve své zprávě uvádí, že výbuchy sopek Katmai na Aljašce v roce 1912 a El Chichon v Mexiku v roce 1982, vypustily do atmosféry tolik sulfátu, že následující rok byl, co se hurikánů týče, nejméně aktivní.

Zní to jako jednoduché řešení, ale otázkou je, proč se to v praxi nepoužívá. Jednak je obtížné dosáhnout správné rovnováhy, chladnější Atlantik by způsobil intenzivnější bouře v Tichomoří, a naopak Pacifik s nižší teplotou znamená větší bouře nad Atlantským oceánem. Dále je to finanční náročnost, tato akce by nás vyšla na 10 miliard dolarů ročně. John Moore, hlavní výzkumník, však uvádí, že je to pořád nižší částka, než co by se vydalo na snížení skleníkových plynů.

Jenže vůbec nejhorší je, že takovéhle množství síranu by způsobily trhliny v ozónové vrstvě, která nás chrání před ultrafialovým slunečním zářením. Sírany tak pro život na zemi nebudou tím správným řešením, ale princip by mohl fungovat. Vědci proto začali pracovat na směsici plynů, které planetu neohrozí, a pokud se jim to podaří, mohli bychom mít smrtící hurikány pod kontrolou.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zázrak v neurologii: Pacient po 15 letech ve vegetativním stavu reaguje na…

26.09.2017 11:53 Před 15 lety se tehdy dvaceti letému francouzskému mladíkovi stala nehoda, po které leží dodnes ve…

Stovky let bez vědeckého vysvětlení? Nejpodivnější otázky, na které nikdo…

26.09.2017 08:52 Každým dnem se stále více přibližujeme dalšímu poznání, které nám osvětluje, jak funguje vesmír, co…

Jak vznikla konspirační teorie o chemtrails? A co je na ní pravdy?

25.09.2017 19:33 Aktualizováno Píše se rok 1996 a letectvo Spojených států amerických vydává na tehdejší dobu pokrokovou zprávu.…

Velmi nebezpečné návyky? Lidé tráví více času na záchodě než při…

25.09.2017 14:18 Aktualizováno Londýn - Náš způsob života je velmi sedavý - především pokud pracujeme někde v kanceláři. Lidé…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama