Evropané přišli o deset dní. Gregoriánský kalendář způsobil nevídaný chaos

Benjamin Franklin si jednoho rána zapsal do svého deníku: „Je příjemné, když může starý muž ulehnout do postele druhého září a nemuset se probudit až čtrnáctého.“ Stalo se to v roce 1752, kdy Anglie zavedla gregoriánský kalendář, 170 let po jeho uvedení papežem Řehořem XIII. Spojené království při opuštění juliánského kalendáře přišlo o téměř dva týdny času.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Současný kalendář, jenž byl zaveden v roce 1582, se snaží vyřešit nedostatky svého předchůdce, juliánského kalendáře. Tento kalendář, pojmenovaný po Juliu Caesarovi, zrušil používání lunárního roku a odstranil tříměsíční rozdíl mezi astronomickou a kalendářní rovnodenností, uvádí ve svém článku pro stratfor.com Phillip Orchard. Juliánský kalendář se rozšířil po celé římské říši a po jejím zániku postupoval společně s křesťanstvím. Ačkoliv se liší pouze o 11 minut od skutečné doby, za kterou planeta Země oběhne okolo Slunce, postupně se začal opět vyvářet rozdíl mezi astronomickým a kalendářním rokem.  

Pro katolickou církev představoval juliánský kalendář riziko, že Velikonoce, tradičně spojené s jarní rovnodenností, by se nakonec mohly ocitnout v jiném ročním období. Vyřazením deseti dnů a úpravou počtu přestupných let se gregoriánský kalendář velmi přiblížil skutečné délce jednoho astronomického roku, jež odpovídá asi 365,24 dnům. Ročně tak nabírá pouze 26 sekundové zpoždění, tj. jeden celý den za 3323 let.

Největší význam nového systému nepředstavovaly ani tak zaváděné změny, jako jeho role v nastupující éře globalizace. V předchozích stoletích bylo po celém světě využíváno mnoho vzájemně neslučitelných kalendářů, z nichž každý sloužil místním účelům. Mayský kalendář by se jen těžko přizpůsoboval čínským, egyptským či řeckým potřebám. Vedle papežova dalekosáhlého vlivu usnadnil rozšíření nového kalendáře vznik a rozvoj obchodních spojení v 15. a 16. století.  

Řecko ho zavedlo až po první světové válce

Zavádění gregoriánského kalendáře muselo často čelit odporu. Řehoř XIII. neměl žádnou moc k prosazení nového systému mino papežský stát ve střední Itálii. Jeho přijetí bylo proto nerovné, pomalé a vyžadovalo souhlas vlád jednotlivých států.

Přestože Portugalsko a Španělsko, tradičně katolické země, nový kalendář rychle přijaly, řada pravoslavných a protestantských států ho považovala za pokus o rozšíření papežské moci. Anglie a Německo se mu bránily až do 18. století, a nakonec ho přijaly za účelem zjednodušení mezinárodního obchodu. Rusko zavedlo gregoriánský kalendář až v roce 1918, tj. po revoluci v roce 1917, nicméně ruská pravoslavná církev se stále řídí tím juliánským. Řecko, poslední evropský stát přijavší gregoriánský kalendář, ho zavedlo v roce 1923.

Zavedení nového systému nebylo vždycky hladké a mnohdy vyvolalo bouři chaosu a nevole. Internetové stránky history.com uvádí, že Angličané na jeho zavedení v noci z druhého na 14. září 1752 reagovali nesouhlasně. V londýnských ulicích vypukly násilné nepokoje s požadavkem, aby jim „vláda vrátila 11 dní“.

Opustíme jednou i gregoriánský kalendář?

Změna kalendáře je možná a v historii k ní docházelo náhodně. Pokud by se nějaká světová velmoc s globálním vlivem rozhodla vést takový proces, další státy by se mohly přidat. Nemuselo by přitom jít o revoluční, ale postupnou změnu.

Nicméně celá řada proměnných může proti změně kalendáře vyvolat odpor. Pokud by jeho přínos byl nerovnoměrný a některé země by jím byly znevýhodněny, všechny naděje na celosvětovou dohodu by rázem pohasly.  

Přežije gregoriánský kalendář? „Současná geopolitická reality naznačuje, že reforma kalendáře by neproběhla ani rychle, ani snadno. Z historie ovšem víme, že změna je možná, a to především v době geopolitické transformace a převratů,“ domnívá se Phillip Orchard.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Lži a tajnosti o největší jaderné katastrofě? Zkáza Černobylu očima…

24.10.2017 10:33 Zoja Šeftalovičová žila v roce 1986 se svými rodiči v ukrajinském městě Černovice vzdáleném 597 km…

IKEM testuje nový lék pro pacienty na umělé výživě

24.10.2017 10:13 Praha - Pražský IKEM testuje nový lék, který má některým pacientům na umělé výživě umožnit…

Mohl Adolf Hitler přežít válku a ukrýt se v Argentině?

24.10.2017 08:30 Vyjma údajného pozorování mimozemšťanů v Roswellu jde o nejpopulárnější konspirační teorii vůbec.…

Proč zapomínáme? Podle vědců je to dobře, opačná varianta by byla děsivá

23.10.2017 16:48 Všichni si čas od času stěžujeme na paměť. Podle vědců bychom ale za ni měli být rádi. Je totiž…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama