Co s námi dělá víno? Podle vědců je možná zázračnější, než pivo

O pozitivních účincích piva na lidské tělo už toho bylo napsáno mnohé. Samozřejmě se jedná o případy, kdy si ho konzument dopřává pouze v malém množství, nejde ale o jediný nápoj, který nám prospívá. Podle odborníků má blahodárné účinky i víno, a to hned několik.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Alkohol, ilustrační foto

Že pití alkoholu škodí zdraví? Naopak. Podle psychologů z Bristolu sklenka vína dodá lidské vizáži jiskru. Sklenka vína je totiž přesně mírou, která prokrví líčka a uvolní stažené svaly v obličeji - a napne vrásky. A to tak, že dotyčný vypadá velmi přívětivě a atraktivně. Tím se vysvětluje mnoho rán, kdy se člověk probudil vedle někoho, koho neznal...

Psychologové z Bristol University nafotili skupinku osob před konzumací vína, po konzumaci jedné sklenky a dvou sklenek. Následně snímky hodnotili lidé, kteří nevěděli, kdo byl focen pod vlivem a kdo ne. Tváře po jedné sklence pak byly lépe bodovány.

„Po jedné sklence vína byly snímky obličeje považovány jako atraktivnější než snímky téhož střízlivého obličeje, po dvou sklenkách vína byl ale střízlivý obličej hodnocen jako atraktivnější," tvrdí profesor Marcus Munafò z Bristol University v rozhovoru pro LiveScience.

Látky obsažené v červeném víně také mohou pomoci udržet mozek mladý. Ukázala to vědecká studie, o které informuje deník The Independent. Vědci ale varují, že nadměrné požívání vína nás ani tak před stárnutím neochrání.

Přírodní antioxidat jménem resveratrol, který se objevuje ve slupkách některého ovoce, například modrých hroznů, borůvek a moruší, může udržet pružné nejen svaly, ale i mozek. Pomáhá totiž chránit spojení mezi neurony, tvrdí vědci z Virginia Tech Carilion Research Institute.

Testy na starších myších ukázaly, že sloučenina výrazně zpomaluje stárnutí mozku zachováním synapsí zvaných nervosvalových destiček, které přenášejí signály o pohybu z mozku ke svalům. Myši, které dostávaly resveratrol od jednoho roku věku měly ve věku dvou let více mladistvé nervosvalové ploténky synapsí než ty, které ho nedostávaly.

„Věřím, že se dostáváme blíže k proniknutí do mechanismů vedoucích ke zpomalení věku indukovaného degenerací nervových obvodů," uvedl autor studie, odborný asistent Gregorio Valdez.

Červené víno obsahuje více resveratrolu než víno bílé, protože je tato látka fermentovaná ze slupek hroznů. Milovníky červeného vína nicméně budeme muset také zklamat, protože oblíbený alkoholický nápoj neobsahuje dost látky na to, aby mohla zažehnat stáří.

„Ve víně je resveratrol v tak malém množství, že byste ho nemohli ve svém životě vypít dost, abyste pocítili výhody, které jsme objevili u myší požívajících resveratrol," vysvětluje Valdez. „Tyto studie jsou ověřeny jen na myších a já bych chtěl varovat kohokoliv před nadměrným zatěžováním jejich těla resveratrolem v jakékoliv formě,“ dodává lékař.

„Dalším krokem je identifikovat mechanismus, který umožňuje resveratrolu chránit synapse. Známe-li mechanismus, můžeme modifikovat resveratrol, nebo hledat jiné molekuly, které jsou účinnější při ochraně synapsí,“ vysvětluje výzkumník.

Dr Valdez a jeho tým také testovali lék na diabetes, metformin, a zjistili, že zpomaluje stárnutí svalové hmoty. Ale ani on nepomohl zpomalit degeneraci synapsí v mozku tak, jako to dělá pravidelné cvičení a zdravá výživa. Studie publikovaná v magazínu Journals of Gerontology, Series A zjistila, že zatímco resveratrol má neuroprotektivní účinek, je stále méně účinný než kaloricky omezená strava, která chránit mozek před stárnutím ještě víc.

Není všechno zlato, co se třpytí

Sklenka červeného vína denně vám tak očividně může prospět, ale i pořádně uškodit. Může totiž způsobit i zhoubné nádory. Aspoň to tvrdí nová studie britské lékařky, která se pokouší varovat před důsledky pravidelného pití alkoholu. Nadměrné množství může způsobit i zhoubné nádory, rizikovější skupinou jsou ženy.

Zažitá představa, že pohár červeného vína denně je nejen neškodný, ale prospívá vašemu tělu, dostala těžkou ránu. Šéflékařka Sally Daviesová přednesla nové poznatky, podle nichž je třeba rozbít "mýty našich babiček" a přijmout nové rady týkající se limitů požívání alkoholu.

Daviesová tvrdí, že neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu. V pořadu pro stanici BBC uvedla, že si lidé musí připustit a hlavně uvědomit skutečnost, že existuje spojení mezi alkoholem a rakovinou. "Není pochyb, že čím víc pijeme alkohol, tím větší nebezpečí výskytu rakoviny hrozí," varuje Daviesová. Potěšující do jisté míry je, že pokud lidé vypijí méně než 14 jednotek týdně, ocitají se ve skupině "nízkého rizika". 

"Každým rokem je v Británii diagnostikováno 20 000 nových případů rakoviny, jejímž základem je pití alkoholu. Musíme důsledně dbát na to, aby si to veřejnost uvědomila, seznámila se s rizikem požívání alkoholických nápojů, podobně jako je nutné znát rizika spojená s obezitou a dalšími civilizačními chorobami. Lidé musí mít možnost si zvolit a žít svůj život."

Lékařka rovněž důrazně odmítla názor, že sklenka červeného vína denně má na organismus blahodárný vliv. "To je názor našich babiček, že sklenička červeného vína chrání naše srdce. Máme k dispozici výsledky opřené o lékařské a vědecké poznatky, ze kterých vyplývá, že lepší činnost srdce u mnoha občanů je důsledkem omezování kouření, kontroly cholesterolu a krevního tlaku. Rozhodně ne díky konzumaci vína," pokračuje Daviesová.

Ze statistik vyplývá, že na 1000 žen připadá 109 případů zjištěných nádorů na prsu u pacientek, které nepijí, toto číslo však poskočí na 126 u těch, které konzumují nejvýš 14 jednotek týdně. U 15 až 35 jednotek už se jedná o 153 případů. 

Rozhodující je pro ni množství konzumovaného alkoholu, ačkoliv, jak už bylo uvedeno, neexistuje žádná rozumná míra. Podle ní je paradoxně mnohem horší, když někdo delší dobu nepije a tuto abstinenci pak kompenzuje velkým flámem.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Jak vypadal společný předek všech lidí na světě? Nemusel dýchat

18.01.2018 16:41 Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se…

Jak často musíme uklízet, abychom se ochránili před bakteriemi?…

18.01.2018 14:35 Aktualizováno Čistota může být trochu subjektivní pojem - někteří lidé nosí oblečení jeden den a pak mají potřebu…

Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci…

18.01.2018 12:39 V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak…

Ekologická katastrofa a statisíce mrtvých? Důsledky Černobylu a Fukušimy…

18.01.2018 11:15 Před sedmi lety došlo k jaderné havárii v japonské Fukušimě a před dvaatřiceti lety k jaderné…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama