Jak se Sovětům podařilo vyhrát válku? Vědci zkoumali záhadu, která historikům nedá spát

Obléhání Leningradu, které trvalo dlouhých 872 dní, představuje jednu z nejdelších obranných operací v rámci druhé světové války. Podle odhadů zahynulo při obraně města až 1,5 milionů civilistů, řada jich ale útok nacistických vojsk přežila. Vědci nyní zjistili, jak se tehdejším Sovětům podařilo přežít více než dva roky v krutých mrazech s minimem potravy. Může za to genová mutace.

Přidejte svůj názor 272 komentářů

Sovětská armáda

Ruští vědci v článku publikovaném v magazínu Science tvrdí, že obyvatelé dnešního Petrohradu vykazovali mutace DNA, které jim pomohly přežit jednu z nejtragičtějších kapitol druhé světové války. Tým vědců z výzkumného institutu v Petrohradu analyzoval genovou strukturu lidí, kteří čelili třeskutým mrazům a nedostatku potravy, a porovnal ji s jejich vrtevníky, kteří se obléhání neúčastnili. 

Z výzkumu vyplývá, že mnoho z přeživších obyvatel tehdejšího Leningradu vykazovalo odlišnou strukturu dvou genů, které hrají hlavní roli ve vývoji metabolismu a termogenezi, tedy zvyšování produkce tepla. Obyvatelé dnešního Petrohradu tak vykazovali genové mutace zvyšující efektivitu buněčné aktivity a snižující ztrátu energie pro zahřívání těla.

Výzkumem se více než 15 let zabýval profesor Oleg Glotov z Výzkumného ústavu porodnictví a gynekologie v Petrohradě, který se spolu se svými kolegy rozhodl studovat problematiku stárnutí a dlouhověkosti.

Shromáždil asi 200 krevních vzorků starých lidí a všiml si zajímavých rozdílů v jejich genové struktuře. Rozhodl se proto zúžit svůj objekt zájmu a zaměřil svůj výzkum na ty, kteří přežili obléhání a jejichž tehdejší příjem stravy byl omezen na minimum.

"Genetické predispozice spolu s dalšími faktory byly sítem, kterým museli lidé projít, aby se jim podařilo přežít v tomto náročném prostředí. Tyto geny se neobjevily náhodou, jinými slovy, ti lidé je měli už před tím," řekl Glotov serveru RT.com.

Profesor se domnívá, že podobné genové mutace má asi 20 až 30 procent populace. "V drsných podmínkách představovaly výhodu. V klidném prostředí jsou ale naopak tyto mutace nevýhodou, neboť v případě, kdy dojde k přejídání daného jedince, dojde k přetváření energie na tuky,"dodal Glotov.

Vstupte do diskuze (272)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Jak vypadal společný předek všech lidí na světě? Nemusel dýchat

18.01.2018 16:41 Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se…

Jak často musíme uklízet, abychom se ochránili před bakteriemi?…

18.01.2018 14:35 Aktualizováno Čistota může být trochu subjektivní pojem - někteří lidé nosí oblečení jeden den a pak mají potřebu…

Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci…

18.01.2018 12:39 V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak…

Ekologická katastrofa a statisíce mrtvých? Důsledky Černobylu a Fukušimy…

18.01.2018 11:15 Před sedmi lety došlo k jaderné havárii v japonské Fukušimě a před dvaatřiceti lety k jaderné…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama