Zabili byste člověka, abyste jich pět zachránili? Myšlenkový experiment o vás prozradí víc, než byste čekali

Myšlenkový experiment vyvinul Phillip Foot v roce 1967 a poté byl upraven v roce 1985 Judith Jarvis Thomsonovou. Od té doby slaví úspěch a díky němu se dá promyslet vaše morální chování. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché. Jak byste se v takové situaci zachovali vy?

Přidejte svůj názor 30 komentářů

Tramvaje

Představte si, že stojíte u tramvajové tratě. V dáli už vidíte, jak se řítí tramvaj na pět pracovníků, kteří ji neslyší a nemůžete je ani nějak varovat. U trati ale vidíte výhybku, čímž můžete zabránit neštěstí. Tramvaj se odkloní na druhou kolej, ale přitom srazí a zabije jednoho pracovníka. Takže zatažením za páku ušetříte čtyři lidské životy. Udělali byste to?

A nyní druhá varianta tohoto dilematu. Tentokrát stojíte na mostě nad tratí. Tramvaj se opět řítí na pět nic netušících pracovníků, ale tentokrát nemáte žádnou páku, čím byste mohli soupravu odklonit.Vedle vás ale stojí obrovský muž, u kterého jste si jistí, že by svým tělem zastavil tramvaj. Strčili byste do muže a obětovali ho na záchranu pěti pracovníků?

zdroj: YouTube

Výsledek obou scénářů je naprosto identický, zajímavé ale je, že většina osob by pákou zatáhla, ale může by z mostu nestrčila, jak píše server The Conversation. Thomsonová přinesla další podobná dilemata, které jsou zábavné, ale i děsivé zároveň.

Jste lékař a máte pět pacientů, kteří potřebují transplantaci, aby mohli žít. Na jednom oddělení se zotavuje člověk se zlomenou nohou, který je zdravý. Zabili byste zdravého člověka, abyste mohli zachránit pět dalších? Samozřejmě že ne, ale pořád se jedná o stejný důsledek jako s pákou. Jeden zemře, pět přežije. Proč tedy většina lidí pákou pohne, ale další scénáře rezolutně odmítnou?

Morální intuice je nespolehlivá?

Phillip Foot upozornil, že existuje ještě jeden důležitý faktor, který ovlivní morální intuici. A tím je rozdíl někoho zabít a někoho nechat zemřít. To je někdy popisováno jako princip dvojího efektu, který uvádí, že v některých případech je přípustné nepřímo způsobit škodu v případě, že touto akci se vyvolá větší dobro. Ale u většiny lidí v hlavě je nepřípustně přímo poškodit osobu, i kdyby se mělo jednat o vykonání velkého dobra.

Pokud vezmeme v úvahu, že každý má stejná práva, pak by se v každém případě měl obětovat jeden člověk na záchranu pěti, říká Thompsonová. Výzkum ale ukázal proč tomu tak není.

Zatímco v první variantě s pákou se zapojí části mozku, které mají na starost logické a racionální myšlení. U dalších variant se zapojila emoční část, takže naše emoce ovlivňují úsudek a vedou nás většinou ke správné věci.

Vstupte do diskuze (30)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Jezdíte rádi na kole? Ženy jsou z obliga, muži by toho podle vědců měli…

20.02.2018 18:03 Britská studie několika tisíc cyklistů zjistila, že muži, kteří pravidelně jezdí na kole, mají…

Nejsou to jen papoušci. Která všechna zvířata umí mluvit?

20.02.2018 17:37 Aktualizováno To, že někteří papoušci umí napodobovat zvuky a dokonce i mluvit, dávno víme. Nejde ale o jediná…

Pravda o upírech. Opravdu můžou pít i lidskou krev?

20.02.2018 13:15 Praha – Vědci zřejmě přišli na to, proč je schopen upír obecný přežít na krvi ostatních savců. Na…

Nový smrtící trend? Lidé se doma pokoušejí provádět nebezpečnou…

20.02.2018 09:03 Na serveru YouTube se objevila videa, které mohou ohrozit zdraví lidí. Jde o návody, jak si v…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama