Klíšťata se šíří do vyšších nadmořských výšek

Praha/Vrchlabí - Až do nadmořských výšek 1100 metrů se v posledních letech šíří populace klíštěte obecného, což je zhruba o 300 metrů výše než v minulosti. Poukázal na to v pondělí na základě výsledků výzkumů mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Přidejte svůj názor

Klíště

„Výzkum uskutečněný v minulých sedmi letech prokázal existenci početně stabilních a životaschopných populací klíštěte obecného až do nadmořské výšky 1 000 až 1 100 metrů nad mořem, zatímco v minulosti se klíště vyskytovalo pouze do 700 až 800 metrů,“ konstatoval mluvčí. Pravidelné nálezy klíšťat však byly podle výzkumů až ve výšce 1250 metrů. Příčinou je podle výzkumníků „výrazné oteplení v jarním a letním období“. „Například v 1 100 m nad mořem se průměrná měsíční teplota vzduchu v květnu za posledních 50 let zvýšila o 3,5 °C, v červnu a červenci o 2 °C a v srpnu o 2,5 °C,“ informoval Drahný.

Výzkum s názvem „Experimentální ověření změn ve výškovém rozšíření klíštěte obecného a rizika začleňování jím přenášených nákaz do horských ekosystémů“ podpořila Grantová agentura ČR. Jeho řešitelem byl zoolog Správy KRNAP Jan Materna, spoluřešiteli Vlasta Danielová ze Státního zdravotního ústavu a Milan Daniel z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. „Pro potřeby našeho projektu jsme požádali Český hydrometeorologický ústav v Hradci Králové o analýzu dat z pěti krkonošských klimatologických stanic za období 1961–2007. Ta odhalila statisticky významný nárůst průměrné roční teploty vzduchu v 1 100 metrů nad mořem o 1,5 °C, přičemž nejvýraznější je vzrůst teploty zejména v květnu až srpnu, tedy v období, které je klíčové pro rozmnožování a vývoj klíštěte,“ zdůraznil Materna. „Zatímco při 14 °C se totiž nasátá larva klíštěte promění do stadia nymfy za 4 měsíce, při 19 °C jí to trvá o polovinu kratší dobu. Vyšší teploty tedy pro klíště znamenají větší šanci, že stihne dokončit svůj vývoj ještě před nástupem chladného podzimního a zimního období. Obdobný posun ve výškovém rozšíření klíštěte byl prokázán i na Šumavě a v Jeseníkách.

I přes skutečnost, že v současnosti se klíšťata vyskytují ve vyšších nadmořských výškách, než tomu bylo v minulosti, četnost jejich výskytu se stoupající nadmořskou výškou výrazně klesá. Podle výsledků výzkumů dosahuje četnost klíšťat v polohách nad 1 000 metrů hodnot do pěti kusů klíštěte zjištěných za hodinu jejich sběru. „To je v průměru přibližně padesátkrát méně než na kontrolních plochách v 600 metrů nad mořem,“ uvedl Drahný.

Témata: Příroda
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

První lidé přišli do Austrálie dříve, než se usuzovalo. Ještě tehdy žili…

20.07.2017 12:01 Canberra - Podle nové studie Queenslandské univerzity přišli první lidé na sever Austrálie někdy…

Ježíš skutečně existoval? Vědci objasnili záhadu Turínského plátna, jsou…

19.07.2017 22:21 Aktualizováno Křesťanská víra je pro vědce plná záhad. Nejen, že popírá evoluční teorii, ale zobrazuje i takové…

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích. Našli při…

18.07.2017 15:48 Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z…

Kručí vám v břiše? Hlad nemusíte mít jen z nedostatku jídla

18.07.2017 12:34 Známe to všichni. Najíme se a za pár minut máme hlad znovu. Kvůli váze nechceme jíst několikrát po…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama