Proč na spoustu věcí do rána zapomeneme? Náš mozek je opravdu pozoruhodný

Vědci zveřejnili novou studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Ilustrační foto

Spánek je aktivita, kterou trávíme asi třetinu života. Vědci teď odhalili další důvod, proč je pro nás spánek velmi důležitý a zdravý. Poskytuje mozkovým synapsím, tedy spojům mezi jednotlivými neurony, čas k odpočinku. Díky tomu jsou schopny připravit se na další den a znovu přijímat nové podněty.

Tento reset mozku známý jako „synaptická homeostáze" je nutný k tomu, aby nebyl mozek přetížen. Mohlo by se totiž stát, že synapse by se mohly přetížit a vyhořet, stejně jako elektrická síť, do které bylo zapojeno příliš mnoho spotřebičů, uvádí vědci.

„Spánek je ten správný čas, aby mohlo dojít k synaptické renormalizaci... protože když jsme vzhůru, jsme 'otroci' toho, co se děje tady a teď. Stále na nás působí podněty a něco se učíme," říká spoluautorka studie doktorka Chiara Cirelliová z Centra pro spánek a vědomí University of Wisconsin-Madison.

Spánek je tedy cena, kterou lidé platí za to, že jsou jejich mozky schopny učit se stále novým věcem, uvádějí vědci.

Cirelliová a její kolega, doktor Giulio Tononi, představili tuto hypotézu synaptické homeostázy už v roce 2003. Nyní získali přímý vizuální důkaz poté, co pozorovali zmenšování synapsí u myší, zatímco zvířata spala. Složitý experiment trval čtyři roky, výzkumníci nyní popsali své poznatky v časopise Science.

Odebírali tkáň spícím i probuzeným myším a tu pak zkoumali. Zjistili, že synapse v tkáni spících zvířat byly skoro o 20 procent menší než u těch, které byly vzhůru. Podle Tononiho je skutečně překvapivé, jak velká je to změna. Po sérii výzkumů přišli výzkumníci na to, že neurony nezredukují všechny synapse, pětina z nich totiž zůstává nedotčena.

„Mozek zapomíná chytrým způsobem,” vysvětluje Tononi s tím, že toto zredukování obrovského množství informací je nezbytné a zajišťuje, že zůstanou zachovány pouze ty nejdůležitější informace.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Co by se stalo, kdyby na Česko spadla atomová bomba? Následky by byly…

19.04.2018 22:07 Aktualizováno Pro zhruba 350 tisíc obyvatel japonské Hirošimy byl 6. srpna 1945 krásný jasný den. Nálety druhé…

Další proroctví Baby Vangy: Naplňuje se její krutá věštba už teď? Koho se…

19.04.2018 22:07 Aktualizováno Celý svět ji zná. Bulharka Vangelija Pandeva Dimitrova – Gušterová se proslavila jako věštkyně Baba…

Mohlo se Česko vyhnout komunismu? Možná stačila maličkost a dnes bychom…

19.04.2018 22:07 Aktualizováno Od roku 1921 působí v Česku komunistická strana. Plnou silou ale začala vládnout až v roce 1948 po…

I malý úder do hlavy velmi nebezpečný? Výrazně zvyšuje riziko vzniku…

19.04.2018 19:12 Aktualizováno Pouze jedno nepříliš vážné poranění na hlavě může radikálně zvýšit riziko vzniku Parkinsonovy…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama