Morava Česku nepatřila? Od doby, kdy se nám začala vracet, uplynuly stovky let

Morava byla vždy důležitá pro vývoj dějinných událostí na našem území. Právě zde v raném středověku vzkvétala mocná Velkomoravská říše, která v druhé polovině 9. století vdechla život budoucímu českému státu. Význam a bohatství této oblasti si uvědomovala jak přemyslovská knížata, tak panovníci okolních zemí, přičemž jednomu z nich se ji podařilo získat. Bylo zapotřebí mnoha let, než se podařilo Moravu získat zpět. Snahy o její znovuzískání započaly právě před 1000 lety na přelomu let 1017 a 1018.

Přidejte svůj názor 55 komentářů

Česká republika

Na počátku 11. století patřila Morava k území přemyslovských knížat. Uběhlo už téměř 150 let od chvíle, kdy velkomoravský kníže Svatopluk I. pomyslně vdechl život českému státu podporou přemyslovského knížete Bořivoje I., a téměř 100 let od chvíle, kdy velkomoravská říše padla pod nájezdy Maďarů. Od těch dob se území Moravy dostalo pod nadvládu českých knížat a Morava se stala důležitou, dalo by se říci základní součástí českého státu.

Na přelomu 10. a 11. století ovšem nastala veliká politická krize do té doby značně prosperujícího českého knížectví, která znamenala nejen územní ztrátu, ale také politický rozvrat a hrozilo dokonce vymření vládnoucí dynastie. V této době se postupně na trůně střídají tři synové Boleslava II., Boleslav III., Jaromír a Oldřich. Všichni se nejrůznějšími způsoby, mezi které patřilo i oslepování a kastrace, snažili získat a následně udržet knížecí stolec.

Této krize se rozhodl využít polský kníže Boleslav Chrabrý. I přes příbuzenské vazby neváhal a vojensky zakročil, přičemž se mu do roku 1002 podařilo získat celé české území. V té době zde vládl kníže Jaromír, který krátce předtím vystřídal krutého a neoblíbeného knížete Boleslava III. Jaromír nebyl schopný Boleslavovi Chrabrému čelit. Polský kníže namísto Jaromíra dosazuje loutkového vládce Vladivoje. Ten se však upíjí k smrti a Boleslav Chrabrý tak dosazuje opět Boleslava III. jako svého loajálního vládce. Boleslav III., který do té doby žil jako vyhnanec, se opět projevuje jako krutý vládce a čeští předáci se bouří. Boleslav Chrabrý se tak v roce 1003 ujímá vlády v Čechách sám a vládne až do roku 1004. V Čechách byl vítán zpočátku jako osvoboditel od Boleslavovy krutovlády, ale všeobecné uznání si nezískal.

Největší problém však pro něj představovala změna na říšském trůně, kde po smrti Oty III. nastoupil Jindřich II., jehož přátelské přízni se již Boleslav tolik netěšil. Síla Říše, která mu zpočátku dávala sílu a moc, se nyní stávala jeho zhoubou. Císař mu sice nabídl udělení Čech a Moravy v léno, ale ctižádostivý Boleslav odmítl. Politická mlýnská kola se opět roztočila. Císař Jindřich II. se rozhodl na český stolec nastolit právoplatného vládce, který by byl loajální vůči němu a knížetem učinil Jaromíra. Ten za císařské pomoci v roce 1004 vypudil Poláky z Čech. Ovšem v polské moci i nadále zůstávala Morava.

Politický kolotoč na českém knížecím stolci nekončil, nadále zde bratr střídal bratra. Ještě za panování Jaromíra probíhaly snahy o dobytí Moravy zpět, ale neúspěšně. V roce 1012 však poprvé převzal moc nejmladší z bratrů Oldřich a Jaromír utíká za hranice. Oldřich se na knížecí stolec dostal díky povstání proti Jaromírovi, v jehož čele stanul. Aby si moc udržel, přijal Čechy v léno od císaře Jindřicha II. Tím ale podpořil rostoucí moc a vliv Říše na český stát. Pro příště to byl právě panovník Říše, který mohl znovu a znovu točit politickým kolotočem na české politické scéně.

Sám kníže Oldřich se ovšem jinak projevil jako silný a úspěšný panovník. Začal likvidovat opozici, následně zahájil tažení na Moravu proti Boleslavovi Chrabrému. Bohužel zatím neúspěšně.  V roce 1017 však odráží vojenský vpád Boleslava Chrabrého a na přelomu let 1017 a 1018 zahajuje protiútok o znovuzískání původně přemyslovského území. Celou oblast Moravy se mu podaří získat až za více jak 10 let bojů. Od 30. let 11. století je Morava opět součástí českého státu. Vládu zde Oldřich uděluje svému synovi Břetislavovi.  

I v této době však politická situace zůstává velmi vratká. Dvakrát ještě na trůn usedne slepý a vykastrovaný Jaromír, naposledy po smrti bratra Oldřicha, aby nakonec předal vládu svému synovci Břetislavovi. Bude to právě Oldřichův syn, kníže Břetislav I., kdo do poloviny 12. století již napevno připojí Moravu k českému státu po letech politické krize. Ovšem jeho triumf pevného propojení českých zemí do podoby, jaká je dnes známá, zahájil už jeho otec Oldřich před 1000 lety.

Vstupte do diskuze (55)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Štěstí, které si nikdo neumí představit? O osudu lidstva rozhodlo pouhých…

15.07.2018 14:21 Aktualizováno Dinosauři mohli přežít, stačilo by, aby asteroid, který podle všeho způsobil jejich vyhynutí,…

Zohavená těla, vykuchané mozky. Jak změnil šokující nález tajné místnosti…

14.07.2018 16:27 Aktualizováno Tajné místnosti se neukrývají jen ve filmech nebo nacistických stavbách. Na jednu takovou narazili…

Bakterie, které pojídají lidské tělo? K jedné z největších epidemií světa…

14.07.2018 13:23 Aktualizováno Existuje mnoho běžných mikroorganismů, které se někdy dostanou na titulní stránky novin. I běžné…

Amputace bez léků? Archeologové odkryli jednu z největších záhad minulosti

14.07.2018 13:23 Aktualizováno V dnešní době, kdy antibiotika pacient dostává při kdejakém škrábanci čistě preventivně se to zdá…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama