Zabili byste člověka, abyste jich pět zachránili? Myšlenkový experiment o vás prozradí víc, než byste čekali

Myšlenkový experiment vyvinul Phillip Foot v roce 1967 a poté byl upraven v roce 1985 Judith Jarvis Thomsonovou. Od té doby slaví úspěch a díky němu se dá promyslet vaše morální chování. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché. Jak byste se v takové situaci zachovali vy?

Přidejte svůj názor 30 komentářů

Tramvaje

Představte si, že stojíte u tramvajové tratě. V dáli už vidíte, jak se řítí tramvaj na pět pracovníků, kteří ji neslyší a nemůžete je ani nějak varovat. U trati ale vidíte výhybku, čímž můžete zabránit neštěstí. Tramvaj se odkloní na druhou kolej, ale přitom srazí a zabije jednoho pracovníka. Takže zatažením za páku ušetříte čtyři lidské životy. Udělali byste to?

A nyní druhá varianta tohoto dilematu. Tentokrát stojíte na mostě nad tratí. Tramvaj se opět řítí na pět nic netušících pracovníků, ale tentokrát nemáte žádnou páku, čím byste mohli soupravu odklonit.Vedle vás ale stojí obrovský muž, u kterého jste si jistí, že by svým tělem zastavil tramvaj. Strčili byste do muže a obětovali ho na záchranu pěti pracovníků?

zdroj: YouTube

Výsledek obou scénářů je naprosto identický, zajímavé ale je, že většina osob by pákou zatáhla, ale může by z mostu nestrčila, jak píše server The Conversation. Thomsonová přinesla další podobná dilemata, které jsou zábavné, ale i děsivé zároveň.

Jste lékař a máte pět pacientů, kteří potřebují transplantaci, aby mohli žít. Na jednom oddělení se zotavuje člověk se zlomenou nohou, který je zdravý. Zabili byste zdravého člověka, abyste mohli zachránit pět dalších? Samozřejmě že ne, ale pořád se jedná o stejný důsledek jako s pákou. Jeden zemře, pět přežije. Proč tedy většina lidí pákou pohne, ale další scénáře rezolutně odmítnou?

Morální intuice je nespolehlivá?

Phillip Foot upozornil, že existuje ještě jeden důležitý faktor, který ovlivní morální intuici. A tím je rozdíl někoho zabít a někoho nechat zemřít. To je někdy popisováno jako princip dvojího efektu, který uvádí, že v některých případech je přípustné nepřímo způsobit škodu v případě, že touto akci se vyvolá větší dobro. Ale u většiny lidí v hlavě je nepřípustně přímo poškodit osobu, i kdyby se mělo jednat o vykonání velkého dobra.

Pokud vezmeme v úvahu, že každý má stejná práva, pak by se v každém případě měl obětovat jeden člověk na záchranu pěti, říká Thompsonová. Výzkum ale ukázal proč tomu tak není.

Zatímco v první variantě s pákou se zapojí části mozku, které mají na starost logické a racionální myšlení. U dalších variant se zapojila emoční část, takže naše emoce ovlivňují úsudek a vedou nás většinou ke správné věci.

Vstupte do diskuze (30)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Spíte více než osm hodin denně? Vašemu tělu hrozí katastrofa

17.08.2018 14:51 Dlouhou dobu se vědci domnívali, že spánek kratší než 6 hodin a delší než 10 hodin lidskému tělu…

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama