Pravomoci české hlavy státu? Masaryk nechtěl být jen ceremoniální figurka

Když v říjnu 1918 vznikl samostatný Československý stát, ihned se rozhořela debata o podobě jeho ústavy. Bude nová republika parlamentní nebo prezidentský systém? A jaké pravomoci bude mít prezident?

Přidejte svůj názor 1 komentář

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

Ze všech velkých mužů, kteří mají svůj podíl na vzniku Československa, byl Tomáš G. Masaryk bezpochyby největší autoritou. Jeho působení v zahraničním odboji zajistilo nové republice podporu vítězných mocností. I domácí odboj měl ale své výrazné osobnosti, například Karla Kramáře. Když byla republika oficiálně ustavena, stal se Masaryk prezidentem a Kramář ministerským předsedou. A oba se záhy střetli ve sporu o to, jakého má vlastně nová republika mít prezidenta.

Kramář prosazoval, aby byl prezident více méně ceremoniální figura. Jako představitel silné parlamentní strany chtěl, aby veškerou moc třímala v rukou vláda. A podle toho také v prosinci 1918 připravil prozatímní ústavu. Masaryk byl jeho návrhem pobouřen. Představoval si pravý opak - prezidentskou republiku amerického stylu.

Kramář mu v dopise jasně napsal, že takovým snahám bude bránit, seč mu síly stačí. Tvrdil také, že velké prezidentské pravomoci nejsou ani v zájmu samotného Masaryka. „Kdo u nás vstoupí trochu hlouběji do politického života, ten se tomu neubrání, že je poházen blátem a ztratí autoritu, které tolik potřebujeme“ psal mu Kramář.

Výsledkem byla nakonec víceméně kompromisní Ústava z roku 1920. Ta sice ČSR nepřeměnila na prezidentskou republiku, na druhou stranu z hlavy státu ale neudělala bezmocného kladeče věnců. Prezident mohl jmenovat premiéra a členy vlády a určovat počet ministrů. Mohl se účastnit zasedání vlády a dokonce mu i předsedat, i když nesměl o návrzích hlasovat. Mohl také vystupovat v parlamentu a vetovat zákony. K přehlasování jeho veta byla potřeba nadpoloviční většina hlasů v obou komorách, to znamená, jak v Senátu tak v Poslanecké sněmovně. Mohl též rozpustit Sněmovnu, ale ne během posledního půlroku svého mandátu.

I když se z výčtu ústavních pravomocí zdá, že prvorepublikový prezident byl spíše slabý, opak byl pravdou. Alespoň v případě Tomáše Masaryka. Masaryk byl již za svého života symbolem, postavou opředenou mýty a legendami, někým, kdo byl chován v posvátné úctě. A právě vahou svojí osobnosti si pro sebe TGM dokázal uzmout daleko větší vliv na chod republiky, než mu z Ústavy příslušel.  

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Spíte více než osm hodin denně? Vašemu tělu hrozí katastrofa

17.08.2018 14:51 Dlouhou dobu se vědci domnívali, že spánek kratší než 6 hodin a delší než 10 hodin lidskému tělu…

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama