1189: Rok, který navždy změnil českou společnost

Podíváme-li se do období konce raného středověku, že česká krajina je stále ještě ze značné části pokryta lesem. Tu a tam v tomto zeleném koberci nacházíme menší osady a vesnice, většinou na dohled od klášterů a správních hradišť. Celé území pevně ovládá přemyslovský rod v čele s jedním knížetem se sídlem na pražském hradě. Odsud vládnoucí kníže spravoval celé území přemyslovských Čech a Moravy prostřednictvím své družiny a kastelánů na jednotlivých hradištích. Tento po dlouhou dobu fungují scénář se však během 12. století začal měnit.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Ilustrační foto

Už během vlády Boleslava I., který po vraždě svého bratra sv. Václava nastoupil na knížecí stolec, se moc Přemyslovců pevně ukotvila v české kotlině a jejich vliv sahal až daleko na východ. Především pak za knížete Břetislava I. došlo k posílení a ke znovu upevnění moci jak v Čechách, tak na Moravě. Proces prosazování svrchované vlády a kontroly se uplatňoval pomocí strategicky rozmístěných hradišť, které Břetislav I. pevně usadil i na Moravě. Už předtím zde byly správní hradiště, které tvořily prstenec kolem původní středočeské přemyslovské enklávy, která se postupně rozšířila do jižních Čech a následně i na Moravu.

Kolem těchto správních středisek se usazoval ještě lehce divoký život středověku, který byl již prostoupen křesťanskými hodnotami, ovšem vůle po snaze přežít a hájit svůj majetek byla velmi silná. Souvisela především s postupující kolonizací dalších částí území, která se vzdalovala od příhodných oblastí s tradičním osídlením, kde byla dostatečně úrodná půda. Hradiště a okolní zázemí v podobě vesnic a osad, stejně jako kláštery a k nim příslušející vesnice, se tak objevují i ve vyšších polohách.

Předtím dlouho fungující scénář, kdy kníže vládl celému svému území a byl majitelem veškeré půdy, přestával fungovat. Kasteláni se domáhali majetkových práv a proces, kdy kníže pouze propůjčoval svou moc a majetek, se začal bortit. Že tomu tak bylo právě ve 12. století, je dáno společenským vývojem. Značně tomu napomohla samotná knížata při svém boji o moc, kdy se se slibem odměny a vděku obracela právě na velmože a šlechtu. Tím, že se daní velmožové postavili za daného knížete, opět získávali moc a majetek. Právě o dědičnost těchto lén a „benefitů“ začal následný boj.  

Tlak velice zesílil na konci 12. století. Politické uspořádání a vládní moc se stále ještě křehce dělila mezi jednotlivé linie přemyslovského rodu. Docházelo zde k bojům mezi Konrádem II. Otou synem Konráda II. ze znojemského údělu a Bedřichem a jeho bratrem Přemyslem Otakarem I., syny knížete Vladislava II. Do těchto bojů se opět vměšovali jak cizí vládci, tak česká šlechta. Vedlo to nakonec k rozdělení Čech a Moravy. Morava se nestala zcela samostatnou, ale měla svého markraběte, kterým se stal Konrád II. Ota. Z bojů nakonec vyšel jako vítěz Bedřich, který se stal svrchovaným vládcem v Praze, zatímco Konrád získal úděly na Moravě, kterým dále vládl i z titulu markraběte, a také nástupnické právo po smrti Bedřicha. Ten zemřel 25. března 1189.

Konrád II. Ota vládl jako kníže pouze 2 roky. Zemřel v roce 1191 při válečném tažení u Neapole. I tak se stihl do českých dějin a vývoje společnosti významně zapsat. V roce svého nástupu, v roce 1189 uzákonil na sněmu velmožů v Sadské u Nymburka statuta, zvaná Statuta Konrádova či Statuta Konráda Oty, což bylo vyřešení tlaků a sporů mezi panovníkem a šlechtou.

Hlavním cílem tohoto kroku byla kodifikace zvykového, tedy nepsaného práva, především z trestní oblasti, ale důležitým ustanovením bylo také uzákonění dědičnosti lén. Jednalo se o kompromis mezi panovníkem a šlechtou, v určitých směrech posiluje panovníkovu moc, v určitých zase ustupuje šlechtě. Tento politický akt tak v podstatě vedl ke vzniku dědičné, pozemkové šlechty. To umožnilo českým zemím přímý vstup do feudální Evropy a silně ovlivnilo další vývoj českého státu a jeho obyvatel. 

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Spíte více než osm hodin denně? Vašemu tělu hrozí katastrofa

17.08.2018 14:51 Dlouhou dobu se vědci domnívali, že spánek kratší než 6 hodin a delší než 10 hodin lidskému tělu…

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama