Nechybělo mnoho a svět mohl vypadat úplně jinak. Proč nedošlo ke kontroverznímu posouvání hranic?

Státní hranice jak je známe dnes rozhodně nejsou žhavým tématem vášnivých debat. Přesto takto vůbec vypadat nemusely. Naopak, řada zemí mohla být větší, menší, nebo nemusely existovat vůbec.

Přidejte svůj názor

Hraniční přechod

Údajné znalosti Portugalců o Brazílii v době před podpisem Tordesillaské smlouvy v roce 1494 dodnes vzbuzují vášnivé debaty. Touto dohodou si Kastilie a Portugalsko rozdělily území v Novém světě. Západní část měla připadnout Kastilskému království a ta východní Portugalskému.

Hranice mezi oběma územními celky se podle Tordesillaské smlouvy nacházela 370 lig (asi 2000 km) západně od portugalských Kapverdských ostrovů. Tato dělící čára procházela americkými ostrovy Kubou a Hispaniolou, které při svých objevných cestách objevil Kryštof Kolumbus.

Domněnky o dřívějších znalostech Portugalců o Brazílii získávají ve spojitosti a papežskou bulou Aeterni regis z roku 1481 na věrohodnosti. Podle ní totiž Portugalsku připadla veškerá neobjevená území jižně od Kanárských ostrovů. Brazílie tuto podmínku splňuje také, přestože první portugalské výpravy po vydání buly směřovaly spíše do Afriky než do Nového světa. 

Podle článku Clydea Winterse pro internetové stránky ancient-origins.com Portugalci možná o existenci Brazílie věděli už v době podpisu Tordesillaské smlouvy. Pedro Álvares Cabral, první portugalský mořeplavec, který se k jejím břehům doplul, totiž zakotvil na brazilském pobřeží 12 stupňů jižněji od mysu sv. Rocha, jenž je nejbližší částí amerického kontinentu směrem k Africe. 

Jak uvádí Winters, je jen velmi malá pravděpodobnost, že by k tomu došlo vlivem špatného počasí či navigační chyby. Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že byl Cabral pověřen průzkumem pobřeží, o jehož existenci se v Portugalsku již vědělo.

Mapa světa Alberta Cantino z roku 1502 takéž naznačuje, že Portugalci měli povědomí o Brazílii ještě před španělským objevem Ameriky. Cantino se do Lisabonu dostal na popud ferrarského vévody Ercola d’Este, který se zajímal o portugalské geografické poznatky. Zpátky do Ferrary přivezl Cantino pergamen, na který mu jistý Portugalec namaloval mapu světa.

Je pozoruhodné, že se na mapě Alberta Cantino kromě Brazílie nachází nejenom Kuba, ale pravděpodobně i Florida, kterou Evropané oficiálně objevili až v roce 1513. Jestliže Portugalsko tehdy znalo Floridu, tak pravděpodobně též vědělo o existenci Brazílie ještě před podpisem Tordesillaské smlouvy. Jak se ale Portugalci o Brazílii dověděli?

Odpověď na tuto otázku by možná mohl odpovědět Vasco da Gama. Ten se o Novém světě, podle některých indicií, dozvěděl od Afričanů a od arabského mořeplavce Ahmada ibn Mádžida. Tomu by odpovídaly i zprávy některých španělských kronikářů, kteří se prý po vylodění na území dnešního Mexika setkali s obyvatelstvem tmavé pleti. Dostali se Afričané do Ameriky ještě před Evropany?   

Vasco da Gama využíval arabské zeměpisné znalosti nejen v písemné podobě, ale pravděpodobně se na západě Afriky sešel i se samotným Ahmadem ibn Mádžidem. Mádžid napsal celou řadu knih o námořní navigaci a podle da Gamy i příručku o mořeplavbě v Indickém oceánu, Perském zálivu, Jihočínském moři a ve vodách kolem západních Indických ostrovů, tj. v dnešním Karibské moři. 

Je zřejmé, že toho Portugalci o Novém světě věděli více, než oficiálně připouštěli. Vasco da Gama díky svým kontaktům s Ahmadem ibn Madžídem možná věděl o námořní cestě z Afriky do Brazílie, která byla z obchodního hlediska velmi zajímavá. Tuto informaci pak předal portugalskému králi, jenž následně prosadil přijetí Tordesillaské smlouvy, čímž získal brazilské území s jeho rozsáhlým přírodním bohatstvím a obchodním potenciálem.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Spíte více než osm hodin denně? Vašemu tělu hrozí katastrofa

17.08.2018 14:51 Dlouhou dobu se vědci domnívali, že spánek kratší než 6 hodin a delší než 10 hodin lidskému tělu…

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama