Oslavujeme břídila a zloděje? Historici dodnes neví, kdo byl Žižka z Trocnova

Jan Žižka z Trocnova byl postrachem svým současníků, o jehož krutosti putovaly pověsti po celé Evropě. Následně se stal hrdinou českého nacionalismu i vzorem komunistického výkladu dějin. Samotného chudého šlechtice, který se nechával najímat jako žoldák by asi nikdy nenapadlo, že se stane jednou z klíčových figur příběhu českých dějin.

Přidejte svůj názor 90 komentářů

Jan Žižka z Trocnova

Za celý středověk by se našla jen hrstka lidí, kteří dokázali tak daleko překročit stín rodového původu jako Jan Žižka z Trocnova. Přestože se dnes nenajde asi nikdo, kdo by hrdinu z učebnic dějepisu neznal, tak se toho o něm příliš neví. Nejen mezi veřejností, ale především mezi historiky. Významným aktérem dějin se totiž Žižka stal až na konci svého života v pokročilejším věku. Jaký byl jeho celý životní příběh, se můžeme jen domnívat, protože historické záznamy o jeho osobnosti před vypuknutím husitských válek se dají spočítat na prstech rukou a nejsou to záznamy zpravidla delší než jedna věta. Mnohem více vět však historikové a nejen historikové o Žižkovi napsali do historických knih a tak se názory jednotlivých autorů často velmi liší.

Dětství a mládí

O nejmladších letech Žižky se dovídáme z jeho jména, jelikož odkazuje na Trocnov v jižních Čechách, kde pravděpodobně žil v jedné ze dvou tamějších tvrzích. Patřil tak mezi nejchudší šlechtu a jeho hospodářství nepřesahovalo velikost pozemku nadprůměrně „bohatého“ sedláka. Záznamy z této doby ho zmiňují jako dlužníka, což by vysvětlovalo, proč později už žádné hospodářství nevlastnil. Zajímavostí byl archeologický objev tzv. Čáslavské kalvy. Pokud tyto ostatky skutečně patří Žižkovi, a historikové se na tom shodují, tak se díky antropologickému výzkumu lebky dá určit, že na ni došlo k značnému poranění očního oblouku a oka na levé straně lebky. Ano, jedná se o důvod Žižkovy pásky přes oko. Mělo k němu dojit někdy okolo desátého roku života a nejpravděpodobnější je, že bylo způsobeno zbraní, nikoli nějakou nešťastnou náhodou např. při hře.

Byl Žižka jen obyčejný lapka a žoldnéř?

Po značnou část života určitě ano. Spolehlivě víme, že působil v loupeživé skupině Matěje vůdce, ovšem spíše jako řadový člen. Tato banda lapků působících v jižních Čechách nepřepadávala jen ve vlastní režii, ale také na objednávku. Informace o ní máme díky jejímu veliteli Matěji vůdci, který byl vydán útrpnému právu, a protokol s jeho výslechem se dochoval dodnes. Žižkovo lapkovství však nemělo takovýto nechvalný konec. Král Václav IV. totiž poskytl Žižkovi amnestii, aniž bychom věděli o nějakém trestu, který by se Žižka musel podrobit. Podle pramenů se měl dopustit loupežné vraždy, ale amnestie mu čin prominula. Václav IV. o něm mluví jako o svém milém a věrném poddaném, čímž pravděpodobně naráží na Žižkovu službu u královského dvora, která je sice doložena až po této amnestii, ale dá se předpokládat, že někdy před tím Žižka Václavu IV. sloužil a možná i jeho otci Karlu IV.

Žižka jako světoběžník?

Polská kronika Jana Dlugosze  informuje, že Žižka byl žoldnéřem ve službách polského krále Vladislava II. Jagella. Často se setkáme s informací, že bojoval v největší bitvě své doby u Grunwaldu, ale jednoznačný důkaz o tom nemáme. Pozdější moderní encyklopedie z 19. století se zmiňují o Žižkovi a jeho účasti ve Stoleté válce. Pod praporem anglického krále Jindřicha II. se měl zúčastnit bitvy u Azincourtu, kde Angličani pozabíjeli velkou část francouzské šlechty. Jestli tam však Žižka skutečně byl, podobně jako v Dansku, Sasku nebo Uhrách jak publikace jedním dechem dodávají, dnes už asi nerozsoudíme. Historikové v 19. století totiž často pracovali s prameny, které se do dnešních dnů nedochovaly, ale na druhou stranu mnohdy nebyli schopni rozeznat falza od autentických dokumentů.

Co se týče věrohodnosti informací, které se dochovaly po-té, co se Žižka proslavil jako neohrožený vojevůdce, to je snad ještě horší. Pro katolíky se stal symbolem husitského kacířství a démonizovanou postavou. Tudíž je možné se o Žižkovi dozvědět, že nařídil, aby po své smrti byl stažen z kůže, z níž měl být vyroben buben. Zvuk bubnu měl strašit všechny bohabojné katolíky. Dokonce se měl dopouštět smilstva s níže postavenými husitskými hejtmany. I když se však uvedená tvrzení nedají ověřit, s klidem na duši je můžeme bez větších potíží označit za hoax.

 

 

Vstupte do diskuze (90)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Kongo zahájilo experimentální léčbu eboly. Vědci vzali smrtícímu viru…

14.08.2018 14:34 Kinshasa - Nové případy eboly se v provincii Severní Kivu v Kongu objevily na začátku srpna a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama