Přemyslovský hvozd? Jedna z nejvýznamnějších českých oblastí, o které se skoro neví

Od první poloviny 13. století začaly české krajině dominovat stavby „nové éry“, kterou představovaly kamenné hrady. Oproti předcházejícím raně středověkým hradištím nebyly symbolem jen královské svrchovanosti, ale též moci církve a šlechty. Samotné královské hrady zaujaly strategické pozice rovnoměrně po celém území českých zemí a zaplnily jak vnitřní prostor, kde hájily královský majetek, tak pohraničí, kde střežily zemskou hranici. Jejich největší koncentrace ovšem byla v povodí řeky Berounky, v tzv. Přemyslovském loveckém hvozdu.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Právě zde, jižně až jihozápadně od pražské kotliny, ležela významná oblast, která se stala pomyslným srdcem přemyslovského království. Jednalo se o kraj, jehož kopcovitou krajinu protínala řeka Berounka, jejíž koryto společně s dalšími přítoky vytvářelo příhodné ostrožny, ideální místa pro stavbu hradišť a následně hradů. Celá krajina byla porostlá hustými lesy, proto také nazývána jako hvozd.

Přemyslovský hvozd, jindy také nazývaný jako Královský hvozd, Přemyslovský lovecký hvozd či Křivoklátský lovecký hvozd, byl, jak už názvy napovídají, výsadním loveckým územím pro přemyslovská knížata a později též krále, které jim poskytovalo příležitost jak k lovu a honitbám, tak i možnosti zábavy a úkrytu před děním na Pražském hradě. Zdejší panská sídla, jako dvorce, hradiště a později hrady, byla ovšem též důležitými místy státnických událostí, odkud se vydávaly důležité listiny, popřípadě se zde konaly důležité státnické události.

Už od počátku zde bylo významné hradiště Tetín, jehož počátky jsou kladeny na přelom 9. a 10. století. Za jeho výstavbou tak nejspíše stojí kníže Spytihněv I., který tím zajistil jižní hranici přemyslovské domény. 

Později si zde přemyslovská knížata začala zakládat další panská sídla především v podobě dvorců. Nejvýznamnější postavení měl dvorec ve Zbečně, který byl i správním centrem celé oblasti a po dlouhou dobu hlavním sídlem přemyslovských knížat v loveckém hvozdě, proto také jinak nazývaném „Zbečenský lovecký hvozd“. Tento dvorec se bohužel dodnes nedochoval. První zmínka o něm pochází z roku 1003, to znamená, že vznikl nejpozději někdy na počátku 11. století. 

Dvorec ve Zbečně později bojoval o výsadní pozici s hradištěm Křivoklát. Kde se toto křivoklátské hradiště nacházelo, není dodnes bezpečně známo. Po roce 1220 však bylo nahrazeno prvním kamenným hradem v oblasti, kterým se stal stejnojmenný hrad. Zakladatelem hradu Křivoklát byl král Přemysl Otakar I., v jehož díle pokračoval jeho syn Václav I. Právě král Václav I. začal s výstavbou sítě královských hradů, které měly pojistit toto výsostné území přemyslovských králů.

Od roku 1230 zde tak vznikají další významné hrady, především charakteru loveckých sídel, než pevností. Mezi nejznámější patří například Týřov, Jivno či malý hrádek nazývaný Jenčov. Ten odkazoval na Václavovu velkou zálibu v lovectví a honech. Je o něm všeobecně známo, že hlavně později trávil v křivoklátských lesích více času než v Praze a oddával se zde loveckým a jiným zálibám. Při jednom z lovů zde dokonce přišel o oko. 

Výjimku představuje hrad Křivoklát, který jistě sloužil i jako lovecký hrádek, ale též jako královské sídlo a správní centrum oblasti. Svým významem a mohutností demonstroval královskou moc okolí, splňoval vyšší dobový standard obrany, bydlení i reprezentace. Jeho důležitost si uvědomoval i Přemysl Otakar II., který v jeho stavbě velkolepě pokračoval a učinil ho hlavním centrem loveckého hvozdu. Podobně velkolepě přestavěl i Týřov. Pokračoval též v budování nových hradů, například Džbánu či Nižboru. Na jeho stavební aktivitu navázal ještě jeho syn Václav II. Celkově si poslední Přemyslovci svůj lovecký hvozd zajistili 9 pevnými kamennými hrady. Jedná se o značnou koncentraci královských hradů, které tak tvořilo jakési království v království. Toto označení není zcela zavádějící, jelikož pojem „království“ v této době označoval právě královský majetek.

Význam přemyslovského loveckého hvozdu však ani po vymření Přemyslovců v roce 1306 neupadl, byť sem počátkem 14. století silněji pronikají hradní stavitelské aktivity šlechty. Významnou roli hrál hvozd i za vlády Lucemburků, především Karla IV. a Václava IV. Samotný císař a král Karel IV. zde vybudovat jeden ze svých nejkrásnějších hradů, Karlštejn. Oblast ale obohatil ještě například o hrad Žebrák, kterému též přidával patřičnou důležitost, stejně jako následně jeho syn Václav IV. Ten si našel opět zalíbení i v hradě Křivoklát, který přestavěl dle dobové módy. Více se však angažoval ve výstavbě hradu Točník, který je jeho největším stavitelským přínosem zdejší oblasti. Hrad Točník nechal vystavět po té, co vyhořel Žebrák.

Následně společně s Lucemburky symbolicky umírá i význam přemyslovského loveckého hvozdu a zdejších královských hradů. Během nastalých husitských bouří se stal místem bojů mezi králem a husity, králem a šlechtou, a následně mezi samotnou šlechtou, která si snažila ukrojit co nejvíce pro sebe z původního království Přemyslovců.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Štěstí, které si nikdo neumí představit? O osudu lidstva rozhodlo pouhých…

15.07.2018 14:21 Aktualizováno Dinosauři mohli přežít, stačilo by, aby asteroid, který podle všeho způsobil jejich vyhynutí,…

Zohavená těla, vykuchané mozky. Jak změnil šokující nález tajné místnosti…

14.07.2018 16:27 Aktualizováno Tajné místnosti se neukrývají jen ve filmech nebo nacistických stavbách. Na jednu takovou narazili…

Bakterie, které pojídají lidské tělo? K jedné z největších epidemií světa…

14.07.2018 13:23 Aktualizováno Existuje mnoho běžných mikroorganismů, které se někdy dostanou na titulní stránky novin. I běžné…

Amputace bez léků? Archeologové odkryli jednu z největších záhad minulosti

14.07.2018 13:23 Aktualizováno V dnešní době, kdy antibiotika pacient dostává při kdejakém škrábanci čistě preventivně se to zdá…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama