Cesta k moci ve stopách krve. Byli Přemyslovci opravdu takoví, za jaké je máme?

Cest k moci bylo v dějinách lidstva několik. Ať už šlo o sílu či jen propracovaný diplomatický tah. Získat moc mohli dávní vládci vojenskou akcí a dobytím daného území, výhodným sňatkem, ale též pomocí víry nebo loutkových postav. I v českých dějinách existovalo několik cest ke knížecí, později královské moci a nešlo vždy o zcela humánní způsob. Nejlepším příkladem může být doba kolem roku 1000, kdy o moc usilovali hned tři Přemyslovci a další ...

Přidejte svůj názor 14 komentářů

historie

Vznikající a sílící český stát byl během 10. století na svém pomyslném prvním vrcholu. Ovšem především územní a strukturální rozsah vedl již za vlády Boleslava II. k nutnosti vyřešení vnitrostátních poměrů. Ani to však nedokázalo zabránit obrovské krizi, která přišla po jeho smrti v časech jeho synů.

Boleslav II. měl tři syny, Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha. Po smrti otce v nastoupil v roce 999 Boleslav III. Během jeho prvních let vlády patřila pod jeho vliv jen oblast Čech, ostatní území byla ztracena, včetně Moravy, kterou ovládal polský kníže a Boleslavův bratranec Boleslav Chrabrý. Ten těžil ze spojenectví s císařem Otou III.

Sám Boleslav III. nebyl schopným vládcem. V zemi čelil značné opozici a nevoli a to i z řad vlastní rodiny či velmožských rodů, jako byli Vršovci. Situaci chtěl kníže vyřešit razantně. Zbavit se všech odpůrců a soustředit tak veškerou moc pevně do svých rukou. Nechává tak svého bratra Jaromíra vykastrovat. Druhého bratra Oldřicha nechává zavraždit, ten však unikl. Navíc společně s bratrem v daném roce 1001 utíkají do Bavorska k vévodovi Jindřichovi II. Ač se postup Boleslava III. může zdát sebehrůznější, nejednalo se v raném středověku o neobvyklé praktiky, ba naopak o další možné způsoby jak se dostat k moci či si ji pojistit. V tomto případě se však jednalo o začátek obrovské krize, která ohrozila jak český stát, tak existenci samotného Přemyslovského rodu.

Následujícího roku 1002 vypuklo proti Boleslavovi povstání vedené Vršovci. Boleslav tak uprchl k Jindřichu Nordgavskému, který ho krátce věznil. Následně se Boleslav uchýlil k Boleslavu Chrabrému do Polska. Ten do Čech dosadil svého loutkového vládce Vladivoje. Blíže neznámý Vladivoj však též nedokázal vládnout pevně a navíc se po roce na knížecím stolci upil k smrti.

Smrt Vladivoje v roce 1003 využil Jaromír a s vojenskou pomocí Jindřicha II. se na krátko dostal na knížecí stolec. Brzy však musel uprchnout opět před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým. Knížetem v Praze se tedy podruhé stává Boleslav III. pod patronací svého spojence. Boleslav III. nejdříve slíbil odpouštění svým dřívějším odpůrcům, ale následně se začal mstít. Nechal vyvraždit Vršovce, ti však z části přežili. Tento čin vyvolal povstání, načež se Boleslav III. opět uchýlil k Boleslavovi Chrabrému do Polska. Ten ho ovšem oslepil a uvěznil. Zbylé tři desítky let života prožil v polském vězení kde i zemřel. Sám polský kníže se na podzim roku 1003 vydal do Čech a do roku 1004 je i ovládl. Sám se tehdy ujal vlády.

Až ke konci roku 1004 byli Poláci vyhnáni z Čech za pomoci Jindřicha II. Na knížecí stolec opět usedl Jaromír. V následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým a umožnil tak značnou intervenci zájmů Říše do českých poměrů, což se pojilo s jeho slabou vládou. I proto proti němu v roce 1012 povstal mladší bratr Oldřich a zmocnil se vlády. Jaromír utekl opět do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.

Vláda Oldřicha již byla pevnější a efektivnější, ovšem stále vázaná na Říši, jelikož i Oldřich přijal Čechy v léno od Jindřicha II., čímž se mu de facto podřizoval. I on začal s likvidací opozice a došlo  k tzv. druhému vraždění Vršovců, kteří měli být podporovateli svrženého Jaromíra. Byl to také on, kdo započal s výpady proti Polákům, kteří stále drželi Moravu, kterou se mu do 30. let podařilo získat zpět.

Časem se ale zájmy Oldřicha a nového císaře v Říši rozešly. Císař Konrád II. tak 1033 Oldřicha obvinil jej z úkladů proti své osobě, sesadil a odsoudil k vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se opět stal Jaromír. Ale už na jaře 1034 císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v Čechách s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Oldřichův syn Břetislav Moravu.

Na knížecí stolec se tedy po druhé vrací Oldřich. Na slova císaře však nedal. Jaromíra dal zajmout a oslepit a syn Břetislav utekl do ciziny. Když následujícího roku 1035 Oldřich zemřel, na knížecí stolec opět usedl stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír. Záhy se však vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav, později slavný kníže Břetislav I.

Ještě toho roku byl stařičký a ranami osudu zmordovaný Jaromír zavražděn v nočních hodinách na záchodě, kdy ho do břišních útrob vrah proklál oštěpem. V tu dobu již vlekla krize českého státu, která trvala přes 30 let, skončila. Jednalo se o první velkou krizi, která značně ovlivnila tvář a vývoj českého státu a během níž málem vymřel přemyslovský rod. 

Vstupte do diskuze (14)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Kongo zahájilo experimentální léčbu eboly. Vědci vzali smrtícímu viru…

14.08.2018 14:34 Kinshasa - Nové případy eboly se v provincii Severní Kivu v Kongu objevily na začátku srpna a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama