Vojenská záhada starověku: Byly už tehdy chemické zbraně?

Chemické útoky patří k nejděsivějším prostředkům moderní bojové techniky. Jejich největší rozšíření ale proběhlo během 1. světové války, od té doby je jejich použití považováno za jeden z nejhorších morálních prohřešků ve vojenských konfliktech. Debata o chemických zbraních opětovně ožila v souvislosti s útoky v Sýrii, ale chemické útoky byly používány už ve starověku – a už tehdy byly odsuzovány.

Přidejte svůj názor

Chemické zbraně

Mezi vůbec první formy chemického boje patřila práce s jedovatými substancemi, kterými se potíraly hroty šípů, na lov zvěře se používaly už kolem roku 10000 př. n. l v jižní Africe. První zachované zprávy o užití otrávených šípů proti lidem jsou potom spojovány s Indií, první zmínky o tom se objevily ve spisu o vedení války Arthashastra z 5. st. Př. n. l. O tom, že ani tento způsob boje nebyl považován za čestný, svědčí jen o něco málo pozdější zákaz otrávených šípů. Ani v Evropě jsme ale nebyli ušetřeni – tímto způsobem také prosluly kmeny Skytských kočovníků prohánějících se př. n. l. po východní Evropě.

Jiným využitím zdraví škodlivých chemických látek byla otrava zdrojů pitné vody. Během první svaté války v Řecku (595-585 př. n.l.) byl městu Cirrha nejprve zastaven přívod vody. Když byli obyvatelé patřičně žízniví a stále se nechtěli vzdát, dobyvatelé se uchýlili k úskoku – vodu opětovně pustili, ale do jejího zdroje přimíchali jed připravený patrně z kořenů čemeřice. Někteří řečtí dějepisci uvádí za autora tohoto chemického útoku Solóna – ten by se tak kromě titulu otce aténské demokracie mohl pyšnit už ne tak hezky znějícím titulem otce chemických útoků na civilní obyvatelstvo. Podobně jako dnes, i ve starověku byly útoky podobného typu přísně odsuzovány a zakazovány, přesto máme dochováno mnoho dalších zpráv, které potvrzují, že otrava vodních zdrojů byla použita ještě mnohokrát.

Ovšem starověk znal i nejhorší ze všech chemických zbraní, otravu plynem. První použití dusivého kouře známe z Číny už kolem roku 1000 př. n. l., bojové plyny se nevyhnuly ani nejslavnějším řeckému konfliktu - peloponéské válce. Sparťané pod hradbami dobývaného města zapálili směsici síry, smůly a dřeva a vzniklým kouřem se pokoušeli ochromit obránce Platají, v té době spojence Atéňanů.

Ukázkovým užitím smrtícího plynu je epizoda z obléhání města Dura- Europos r. 256 př. n. l. Peršané chtěli hradby římského města překonat pomocí podkopů zdí, ale Římané jejich záměr odhalili a vykopali protipodkop. Jenomže Peršané na tuto možnost byli připraveni a pro Římany si nachystali ošklivé překvapení – plyn vytvořený spálením síry a nějaké formy živice (pravděpodobně dehtu). Protože římský tunel byl výše, kouř do něj vystoupal jako do komínu a Římané během několika málo vteřin omdleli a do pár minut byli mrtví.

Jde o vůbec nejstarší archeologický důkaz použití bojového plynu, protože podkopy byly odhaleny archeology, včetně mrtvol 20 Římanů, kteří byli úhledně naskládaní na jednu hromadu, aby zatarasili cestu posilám a Peršané mohli v klidu dokončit svůj podkop a zbořit hradby. Nakonec byl perský útok úspěšný, ale v dochovaných záznamech není o použití plynu žádná zmínka. Mezi nalezenými mrtvolami byl i jeden perský voják, pravděpodobně neúmyslná oběť použití nevyzpytatelného plynu. Pravděpodobně šlo o vojáka, který měl směs zapálit, ale nestihl před plynem utéct. Právě nepoměr mezi ztrátami na obou stranách a nemožnost vést rozsáhlejší boj v úzkých šachtách přivedly archeology k pátraní po smrtícím plynu. 

Vzhledem k nedávným událostem v Sýrii je zvláštní hříčkou osudu, že město Dura-Europos leží také na území Sýrie – což dává této oblasti smutné prvenství, bez kterého by se její obyvatelé určitě raději obešli. V tomto případě bohužel platí tvrzení o historii, která se opakuje

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Kongo zahájilo experimentální léčbu eboly. Vědci vzali smrtícímu viru…

14.08.2018 14:34 Kinshasa - Nové případy eboly se v provincii Severní Kivu v Kongu objevily na začátku srpna a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama