Vyhnal křižáky ze Svaté země. Co ale skutečně zabilo legendárního Saladina?

Dokázal porazit křížovou výpravu a prakticky tak ukončil éru křižáckých států na Blízkém východě, přesto ho nakonec dokázala poměrně snadno a rychle skolit neznámá nemoc – to už teď ale neplatí, alespoň vědec Stephen Gluckman z University of Pennsylvania se domnívá, že odhalil nemoc, která zabila největšího protivníka křižáků

Přidejte svůj názor

Saladin

Saladinova smrt byla doposud víceméně záhadou, zejména proto, že zemřel velmi náhle a v poměrně dobré zdravotní kondici ve věku něco málo přes padesát let. Začátkem května ale na konferenci věnované  klinické patologii vystoupil Stephen Gluckman, odborník na parazitická onemocnění. Pozorně přezkoumal zprávy, které se o zdravotním stavu Saladina dochovaly a došel k závěru, že za jeho smrt mohl tyfus, bakteriální onemocnění, které je dodnes běžné na Blízkém východě a které prokazatelně řádilo i ve středověku.

Gluckman při své diagnóze vycházel z kroniky příslušníka Saladinova dvora, který Saladinovu nemoc popisuje následujícím způsobem: „projevoval velkou otupělost a neuplynula ani polovina noci předtím, než udeřila žlučovitá horečka, která byla spíše vnitřní než vnější.“ Symptomy se postupně zhoršovaly a Saladin zemřel během necelých 2 týdnů.

Tyfus se šíří pomocí kontaminované vody nebo potravin a bez pomoci antibiotik je smrtelný. Ještě v dnešní době na tyfus zemře kolem dvou set tisíc lidí ročně, převážně v rozvojovém světě. Hlavní důvody jsou na snadě špatná lékařská péče a zejména nedostatečný přístup k antibiotikům. 

Samozřejmě ani tento pokus o určení příčiny Saladinovy smrti není bez problémů. Tím patrně nejzásadnějším je, že ve skutečnosti nejde o skutečnou vědeckou lékařskou diagnózu, pro tu by bylo nutné prozkoumat Saladinovy pozůstatky. Jde tedy o pouhou hypotézu, spočívající na rozboru několika kronikářských záznamů, které Saladinovu nemoc a smrt popisují.

Pokud se vychází ze spolehlivých pramenů je sice možné poměrně spolehlivě určit jádro nemoci, ale stále to má daleko k vědecké jistotě. Hlavním problémem je naprosto odlišný přístup moderního a středověkého lékařství. To co se středověkým kronikářům mohlo zdát jako neškodný symptom nehodný záznamu, by dnes klidně mohlo sehrát klíčovou roli v moderní diagnóze.

A naopak, zdůraznění některých problémů může svést moderní lékaře na falešnou stopu. Ovšem to jsou problémy, kterým se u takovýchto pokusů není možné prakticky vyhnout - ale to už neodmyslitelně patří k snaze o poznání minulosti.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Revoluce v potravinářství? Vědci chtějí stříkat čárové kódy na maso

15.08.2018 07:58 Londýn - Čárové kódy by v budoucnu musely být pouze na obalech potravin. Vědci hledají způsob, jak…

Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které…

14.08.2018 15:38 Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte,…

"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

14.08.2018 15:33 Aktualizováno Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se…

Kongo zahájilo experimentální léčbu eboly. Vědci vzali smrtícímu viru…

14.08.2018 14:34 Kinshasa - Nové případy eboly se v provincii Severní Kivu v Kongu objevily na začátku srpna a…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama