Vědci z Univerzity Karlovy pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Praha – Čeští vědci významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš.

Přidejte svůj názor 18 komentářů

věda

Na objevu se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze. Člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin, uvedl, že se ukázalo, že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada "souběžných uliček".

Vědci pod vedením Stefana Rensinga z univerzity v německém Marburgu si k výzkumu zvolili sladkovodní řasu parožnatku. „Ve skupinách, které jsou rostlinám nejvíc příbuzné, vyniká parožnatka tím, že je složitější než všechny ostatní," řekl. Parožnatka je podle něj rozšířená po celém světě, není ale příliš hojná.

„Rozhodně ji nenajdete v každém rybníku. Když ji chce člověk najít, musí do čistého vápencového jezírka," uvedl Vosolsobě. Kvůli své biologické příbuznosti bývá považována za sestru rostlin. Vědce proto zajímalo, jak to s touto příbuzností vypadá a pustili se do analýzy jejího genomu.

Přepis částí genomu měli na starosti experti z Japonska. Další skupiny vědců se podílely na interpretaci vzniklého textu. „Můžete si pro představit jako text, kde jsou uvedená písmenka genetické informace. Zjednodušeně máte několik stovek milionů písmenek a vyhledáváte v nich ty důležité části," uvedl Vosolsobě. On sám jako bioinformatik hledal v genomu parožnatky části podobné těm, jaké vědci znají z rostlin, konkrétně geny odpovědné za přenos auxinu. To je hormon, který u rostlin řídí růst listů a kořenů.

Z genů pro auxin u parožnatek se ukázalo, že tato řasa se od ostatních řas odlišuje, zároveň ale není ani přímou předchůdkyní rostlin - obě linie se samostatně vyčlenily ze širší skupiny jednodušších řas. „To ilustruje velmi zajímavý a dříve neuvažovaný trend evoluce, který se dnes vyjevuje stále častěji, že vývoj nešel jednou nejpřímější cestou, ale spíše bezpočtem různých, často však souběžných uliček," řekl.

Článek o výsledcích výzkumu vyšel v biologickém časopise Cell a PřF o něm informovala v dnešní tiskové zprávě.

Témata: věda | Vědci | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze (18)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nejhrozivější dinosaurus v historii: Stroj na zabíjení strčil do kapsy i…

17.07.2018 12:14 Aktualizováno Říká se, že největším a nejstrašnějším tvorem, který kdy chodil po Zemi, byl Tyrannosaurus Rex. K…

Záhada turínského plátna? Polovina stop krve je podvrh, ukázala nová…

16.07.2018 16:47 Turín - Nová forenzní analýza ukázala, že nejméně polovina stop krve na turínském plátně, které dle…

Klimatizace začnou zabíjet ve velkém. Lidstvo bojuje s vedrem tou nejhorší…

16.07.2018 12:42 Klimatizace jsou pro mnoho lidí nepostradatelným pomocníkem pro přežití léta. Zatímco v Česku není…

Nález nevyčíslitelné hodnoty? Archeologové vykopali nejstarší kopii…

16.07.2018 11:49 V sutinách starobylého řeckého chrámu archeologové objevili nejstarší fyzickou kopii jednoho z…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama